Píšete si někdo deník?

Ano, všechny moje pocity, vše, co jsem zažil. Asi tak od 9 let. Některé věci jsem raději psal i v mém zašifrovaném písmu, nicméně stejně jej hodně lidí usilovalo číst, raději jsem jej spálil a tím se i odprostil ode všeho.

Teď už ne, ale jako kluk a později student jsem psal ve slohových pracích povídky, téma bylo pozorování přírody a jejích dějů 😉
Doplňuji:
Ne deník nebyl tím pádem i z těchto důvodů čas.

Upravil/a: www

Já si píšu maximálně finanční vyučtování,plat­by,výdaje domácnosti a i to zabírá hodně času :D

Vyčkajte ešte chvíľočku, až dosiahnem svoje 150.narodeniny, v mojich pamätiach (knižne výjdu už v tomto tisícročí) sa všetko dozviete. Dovtedy si moje malé tajomstvá nechám pre seba.

Deník jsem si nikdy nepsala. Už z toho důvodu, že moje myšlenky a pocity jsou jen moje a nikým si je nenechám vzít, ani papíru. Pokud mám pocit, že se potřebuji svěřit, tak se někomu mě blízkému svěřím. 🙂

Žádnou nejlepší kamarádku nebo kamarádku, které bych mohla 100 procentně věřit, nemám, takže ano. Jako malá, asi 9 nebo 10 let, jsem psala hodně, ale nic moc důležitého. Jako starší jsem ale začala prožívat občasné deprese, a potřebovala jsem se vypsat. To se ale snížilo na minimum, už nepíšu tak hojně jako malá ^^
Doplňuji:
Doplnění odpovědi na další tvoje otázky – nedá se říct, že tam píšu až moc tajné věci. Nedávno jsem zjistila, že na to prostě nemám :D Mám strach, že by to fakt někdo zjistil >.<
Schovávám ho normálně do šuplíku, kde jsou i ostatní, popsané.
A ne, DOBROVOLNĚ bych ho nikdy nikomu přečíst nedala.

Upravil/a: Блaнкa