Platí i nadále, že maximální podlézání patří ke spokojenému životu ve všech různých směrech se spoustou extra výhod?

Jiná odpověď...

To záleží na charakteru toho, kterého člověka. A ten kdo něco umí, nemá potřebu podlézat. Zatímco ten kdo neumí nic, často se snaží do přízně vetřít, aby se zviditelnil.

Upravil/a: elkon

Jiná odpověď...

To, obecně, souvisí s rozvojovým (nebo autoritářským) nastavením mentality společnosti; uvažuj:

Model A – „tak co, mafie – spaghetti – černý knír, jak dlouho ty nejíst spaghetti?“

Ten „ela e mafiosa“ modus operandi nechápej stricto sensu, klidně si do rovnice dosaď ouřad, nebo kancelářské krysy, nebo něco podobného. Zkrátka a dobře cokoli, kde nejsou jednoduše měřitelné výsledky práce, nebo jsou, ale se neměří.

Dobrý příklad může být advokát. Dobrý advokát nikomu do zadnice lézt nepotřebuje, o ex offo za soudní paušál hodí bobka poněkud zvysoka, protože umí. No, ano, dobrý jistě, jenže těch dobrých je málo. Právo má, totiž, jednu nepříjemnou vlastnost, je striktně logické, akorát ta logika není nic, co známe z tohoto světa. Není složité, svým způsobem je až banálně prosté, ale nepochopíš-li ho jako celek, potom v něm lítáš, jako bába na eskalátoru. Většina právníků právu nerozumí, tak to prostě je.

No tak co, tak to vezmi pragmaticky: poškodíš pár klientů, ono se to roznese, a ty máš pár případů za rok. No tak nic, tak se zapíšeš jako ex offo k soudu. On ten ouřední paušál je houby prd, ale taky žádná práce: dojdeš, domluvíš zarestovanci (protože většina ex offo jsou vazebně stíhaní, že), že přiznání je polehčující okolnost, u soudu to nebudeš protahovat, nebudeš dělat vlny soudruhům prokurátorům, tvé působení u soudu bude 1.5 minuty dlouhý závěrečný projev, ve kterém poprosíš soud o shovívavost, že měl obžalovaný těžké dětství. 🤷‍♀️

A dobře se ti povede. Sice nevyděláš nějaké horentní prachy, ale protože tě u soudu budou vždycky rádi vidět, bez problémů se uživíš. Bys se divil, kolik advokátů takto nějak (třeba ne až tak „extremisticky“) koexistuje. Ubývá jich, to ano, ale pořád jich je dost.

Nebo soudce: když budeš ambiciosní, budeš vynášet „nepopulární rozsudky“, atp., tak I. můžeš zapomenout na vrchní / nejvyšší soud, protože to je pořád „bolševický klub“, II. skončíš na RODO, protože to nechce nikdo dělat a III. někdo od soudu (nemusí to být nutně předseda, může to být třeba místopředseda) na tebe „zaklekne“, takže si budeš muset dávat abnormální pozor, abys neměl žádný průtah atp., protože tobě neprojde ani 1/100 toho, co tvým kolegům „populárním“. Jsi ústavní činitel, „vyhodit“ tě nikdo nemůže, ale taky tě nemusí povýšit, nic. 🤷‍♀️ Zase, není to už všude, nebo není to až tak, ale pořád je to tak ještě dost. 😅

A teďka si představ pravý opak: soudce blbec nevídaný, tlustý, líný prase. Zjebe dopředu vedoucí kanceláře, protože pak už by to nemělo ten efekt, že, Když se mu „naznačí“, poslechne – co by neposlechl, všude je něco a všude se musí poslouchat. Z takového bude, jednou, „vynikající“ předseda / místopředseda soudu. Nebo půjde na kraj. Nebo na vrchní! 😆😅

Protože vezmi to z pohledu státní byrokracie, machinerie: špatný rozsudek – taky rozsudek. Hlavně, že je rozsudek, a že je rychle. Pokud není nepřezkoumatelný, nebo tam nejsou opravdu ostentativní procesní seky, tak od čeho máme čtyřstupňové soudnictví, že? 🤦‍♀️ Že byl odsouzen nevinný? A jak to můžeš vědět? Jistotu nemáš. Jo, že se potom, třeba, najde nový důkaz, třeba DNA? Však od toho ta obnova řízení, je, ne? 🤷‍♀️🤦‍♀️🤦‍♀️ Konec konců, kdyby všichni soudili správně, co by dělala odvolačka? A ten Ústavní soud chce taky z něčeho žrát, jako! 🙃

A můžeme jít ještě dál: „přestupkáři“. Hlavně doprava, že jo. Když přijde „klient“, tak ti chef naznačí, a ty „klientovi“ „vyhovíš“. 🤷‍♀️ Neboj, zkrátka rozhodně nepřijdeš. Jak se to dělá? To je banalita: třeba pojedeš extra rychle, a k tomu najebaný. Tak když jsi jel, jako prase, a najebaný k tomu, tak to ti ten řidičák fakt jako musí zadržet. Zadrží, ale nepošlou ho včas na ouřad (protože jsi „klient“, platíš jim „všimné“, ne?). Tím pádem ouřad ti ten řidičák vrátí do doby, než rozhodne o přestupku. Vrátí ti řidičák, a, buďto, ani správní řízení nezahájí, tím pádem se to po roku promlčí, a on to, tak za pět led, odloží usnesením, a nebo zahájí, ty se dostavíš, něco tam nakecáš a navrhneš, no a tím to skončí, a za dva roky se to promlčí. A, zase, tak za pět let se to usnesením zastaví. A nic se neděje, ty řidičák máš, Pochefované to ale musíš mít i „na kraji“, protože ony jsou, každý rok, kontroly spisů, takže „na kraji“ musí také vědět, že jsi „klient“. To víš, svět se v prdel obrací a život není krásný, tak dneska už to není, co to bývalo, za starého správního řádu, a tak celkově, ale pořád to jde. 😅

No a teď si dej jedna a jedna dohromady: kdo tam zůstane? Přestupkář, který bude poctivě dělat svou práci, bude na ni kvalifikovaný, ale bude „nepopulární“, protože nechápe, že někdy „musíme povolit“, a nebo guma, blbá jak troky, která ale ví, že občas „musíme povolit“?

Ovšem mimo tyhle sféry už se takovým lidem až tak dobře nevede. Takhle, zamindrákovance s nízkým sebevědomím najdeš všude na světě, a v každém oboru, a u nás je jich, „naštěstí“, ještě pořád relativně dost, takže oni přežijí. Ale moc dobře se jim nepovede, protože, samozřejmě, ten business tomu bude odpovídat.

Jiná odpověď...

Komu jak. Záleží, jaký má kdo žaludek.