Stojí spoustu času vyhledat si informace a fakta, a je to nepohodlné a pracné. Mají na to lidé dnes vůbec čas? Nebo radši nechtějí vědět, protože sami nic nezmění? Nenahrává dnešní doba spíše povrchnosti a rychlým úsudkům?
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? GM, da ny, Savier před 41 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ano, platí to, ovšem záleží na zdrojích. Pokud někdo sjížďí jeden dezinfo web za druhým, tak toho o skutečné realitě ví méně, než ti ostatní…
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, kde se zajímá, víc najde a doví se.
Pracnost hledání informací je relativní: naopak se na nás hrnou ze všech
stran a v režimu 24/7. Nepohodlné může být hledání konkrétních
informací nebo ověřování jejich původu a relevantnosti, když neustále
všichni ode všech infromace přebírají.
Myslím, že lidé na to mají čas a hlavně možnosti, protože velká část
je neustále on-line. A právě to nahrává povrchnosti: všichni hned
o všem slyší nebo čtou, ale jen povrchně, bez hloubších analých
souvislostí.
2Kdo udělil odpovědi palec? da ny, Tonda Káňa
před 41 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nemyslím, že to je nepohodlné, dnes lze informace získávat velmi rychle, od toho jsou vyhledávače. Ten kdo hledá, se ale musí umět správně zeptat, v tom je problém. Ale člověk musí být vnímavý a musí umět pracovat s informacemi. Důležité je právě umět rozlišit co je správné a co je hloupost, což neumí každý a pak věří kdejaké kravině, proto je potřeba důležité věci ověřit z několika zdrojů.
Upravil/a: elkon
0 Nominace Nahlásit |
Zájem je důležitý, ale samotný nestačí.
Lidé bývají zaujatí. Je to dokonce člověku vlastní. Mohou vyhledávat
jen to, co se jim líbí. Hledají jim odpovídající názory,
infromace/tvrezní, které jejich názory podporují. Utvrzují se ve vlastním
přesvědčení, kritické myšlení chybí a skutečný přehled taky.
Lidi jsou převážně omezení. Myslí v malém, umí být často
destruktivní (psychologicky). Názory jednotlivců a už vůbec né většiny
NEJSOU objektivní a ani nebývají správné nebo rozumové. Proto i třeba
mínění většiny nebo obecně „masové volby“, jsou od základu hloupé,
nesmyslné, neopodstatněné. Je to hloupý politický systém, který je
založen na právu mínění většiny a lidové suverenitě.
Konspirátoří i dezinformátoři mají taky velký zájem a zápal. Často
obří, kolikrát i fanatický. Ale nikdy nepřekročí rámec těch
konspirací… pochopitelně vyhledávají jen to, co souzní s jejich
přessvědčeními. Vyhledávají „odborníky“, kteří zastávají obdobné
postoje, informace vyhledávají na „svých“ webech a na případné jiné
informace nahlíží ze své mentality a s předem vyhraněným názorem.
Jistě, (takový) člověk může trávit mnoho hodin, dní i týdnů se
zájmem o nějaké téma. Může tím žít. Ale to, že se tomu víc věnuje a
zajímá se o to, z něj automaticky neudělá odborníka ani více
objektivního. Ani to neznamená, že to, čemu (a jak) se věnuje, je správné
nebo pravdivé. Úplně klidně si budou vyhledávat informace (nebo si je
nechat předkáldat), tak jak chtějí. A obecně budou pracovat s informaci
tak, aby to odpovídalo jejich mentalitě. Lidi už často mají předem
vybrané „lepší“ a „horší“ infromace, zdroje a „ověřené
osobnosti“.
Kdo chce něčemu věřit, toho o opaku jen tak nepřesvědčíš (a ani on
sám se jen tak nezmění).
Zájem taky může cílit na povrchovost. Né, že by byl zájem povrchní, ale
nejde do hloubky, nýbež se zabývá jen povrchními záležitostmi, výhradně
laickými, někým jiným předkládanými, zjednodušenými a zpracovanými
informacemi.
Dezinformace a polopravdy též vynikají v tom, že nemusí být snadno
odhalitelné a můžou být částečně pravdivé. Roli hraje i kvalita
informací. Jeden může vědět dost podstatných informací (zásadních,
kritických, objektivních), druhý se zájmem, může VĚDĚT spoustu sra_ek,
která jsou (omylem) nepravdivá, vymyšlená nebo zkreslená, polopravdivá,
zavádějící, manipulativní i vyloženě (účelově) lživá..
Xenofob a islamofob si nepřečte něco, co by jeho myšlení mohlo
zpochybnit. Muslim je prostě zlý a celá islámská kultura je prostě od
základu vadná. Samozřejmě si vyhledá literaturu aj., které bude kritizovat
islám, celou arabskou kulturu, uprchlictví obecně atd. A samozřejmě
odpovídající autory ze stejné kategorie.
Odpůrce Covidu a opatření proti nim, bude samozřejmě sledovat ty lidi,
kteří to budou kritizovat a uvádět stovky důvodů, příčin atd.
Tj. dezinformátor a konspirítor bude sledovat převážně dezinformátory a
konspirátory. Člověk si s velkým zájmem bude klidně vyhledávat informace
o popírání holokaustu nebo i sledovat „odbroníky“, kteří se tím
tématem zabývají a v mnoha hodinových videí to vše vysvětlují. Takže
takový člověk se opravdu hodně zajímá a klidně se v tom i utvrzuje. Ale
jeho zájem prostě nezmění, že holokaust existoval.
Lidé holdující dezinformacím i konspiracím si to (většinou)
neuvědomují. Za jedno bývají dobře i občas rozumově předkládány –
plno lidí si na tom dává práci, plno lidí se v tím nechává unášet a
vzájemně se v tom podporují. Uvádějí „důkazy“ rozebírají SVÁ
tvrzení atd. Za druhé to často bývá poutavě předkládané, popsané a
cílí to na omezenější lidské pohnutky a psychiku. V hlavní roli často
předsudky, nepřátelství, křivdy, zaujatost (vůči někomu, něčemu),
senzace/fascinace, apel na emoce nebo pudy – jako vlastní ohrožení, my vs
oni, atd.
Studium ekonomie a důkladná četba odborných ekonomických knih taky
nenahradí pouhé nadšení a zájem někoho, kdo sleduje například YouTube
videa o ekonomii nebo si jen pročítá ekonomické magazíny a blogy. Oba
mají zájem, ale znalosti u obou se budou zásadně lišit.
S nadsázkou bych to ještě připodobnil zájmu o právo a kriminalitu. Kde
jeden bude studovat složité odborné knihy, učebnice a procházet zákony
i jejich výklady. A druhý bude sledovat krimi seriály, pořady ze soudních
síní a číst krimi beletrii (detektivky, příběhy sériových vrahů atd).
To z toho druhého neuděálá odborníka na právo a kriminologii.
Důležitá i třeba praxe, zkušenosti a přímý kontakt. Kdo se rád
zabývá nějakou zemí, její kulturou apod., tak je sice hezké, že o tom
bude číst, sledovat o tom pořady aj., ale nebude na tom líp než ten, kdo
se do té země podívá, chvílí tam žije a a zvlastní zkušenosti poznává
tu zemi. lidi a jejich kulturu…
Záleží i na druhu zájmu, i když se jedná o stejný objekt. Zájem
o bojová umění může být, jak teoretický (nebo jen fanouškovský), tak
praktický. Jeden bude sledovat bojové zápasy a bojové filmy, druhý bude
dělat karate a box. Oba mají zájem, ale jejich znalosti i zkušenosti se
budou lišit. Asi jako mezi fanouškem basketu a basketbalistou. Nebo
jakéhokoli jiného sportu, či aktivity a dovednosti.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Dobrá otázka;-)
Času mají, kromě workoholiků, lidé dostatek. Informací spousty. Je
otázka, jak čas využíjí, čím naplní.
sen ptát a čekat….. Nechat se obsloužit, naservírovanými.
Malá chuť prověřovat, hledat (někdy je „pravda“ uprostřed.
3. Neschopnost
PROBLÉM, také spočívá v to, že máme asi kolem 50% lidí s DYSFUNKCEMI,
kteří nejsou schopní,
informace vyhledávat a zpracovat (vyčerpají se čtením a neví
o čem….).
4. ZÁVISLOSTI, PROMARNĚNÝ ČAS hraním her a podobných činností.
Neschopnost zorganizovat si čas. Práci a volnočasové aktivity.
5. Spokojenost s tím, ja to je, jak žijí.
6. Pocit marné námahy (nevhodně cílené), bezvýchodnosti. Nechuť
i neschopnost,
přičinit se, vyvinout aktivity. Chtít něco změnit.
7. Svou roli hrají také jisté inteligenční možnosti. Hloupost.
DNES JE TO I TAK, ŽE KDO NIC NEVÍ, NESLEDUJE, NEŘEŠÍ…
KDO JE FLEGMATIK,
NENÍ VE STRESU.
JE KONZUMENTEM.
DUMÁ, MAXIMÁLNĚ, NAD NESMRTELNOSTÍ CHROUSTA…..
TEN MÁ MNOHEM KLIDNĚJŠÍ A SPOKOJENĚJŠÍ ŽIVOT 😛
Srážka s „blbcem“....., hloupost a pohodlnost, se líhne, jako houby po dešti.
**Je otázka, zda ty CHODÍCÍ ENCYKLOPEDIE, lidé myslící…..
unesou vždy, bez úhony, tu tíhu poznání a znalostí. Pro své okolí mohou
být podivíni,
nepochopení, až nežádoucí (pokud se projeví aktivitou, ve prospěch
druhých).
**
0 Nominace Nahlásit |
Kdo se víc ptá, ten má víc Alzhaimera…
Je něco jiného zjišťovat informace na webu a něco jiného zeptat se
kolegů.
Často pomůže jen položit otázku koelgovi a ani nepotřebuješ slyšet
odpověď.
0
před 39 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Káňa: Kdo nadřazený určuje, co je dezinformace, a co není? A neříkej, že “ Dezinformace je opakem informace”, jak tím slavný europoslanec zbořil internet.😬😬😬
Z Wikipedie: „Dezinformace je součástí propagandy a je definována jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí.“
Nevím, s čím máš zase problém…
Ametyst: asi stokrát jsem tu psal, že to nikdo neurčuje (prostě to je,
jako je pravda a lež).
P.S. Pan Zdechovský nikdy NEŘEKL, že "dezinformace je opakem informace”, to
mu jen podsouvají dezinformátoři
Pepo,
já s tímto tvrzením, mám trochu „problém“…
Pravda je zřídka jen jedna! Tedy pokud se jedná o výzkum a některá
studie, ne tak velký. 😉
Jsem tady na světě už pár pátků. Byla jsem svědkem mnoha úkazů,
tvrzení a “pravd“-
Za krátký či dlouhý čas, bylo vše trochu jinak (omyl, špatný výpočet,
nedostatečná a rozdílná data/statistika aj.).
Na každém šprochu, mnohokrát bylo a je pravdy trochu a také
i celá….
Proč se na jednom konci světa (západní společnosti) podávají odlišné
informace, na
základě zkušeností, následků, než třeba u nás (nebo na Slovensku
i jinde).
Mezi dezinformaci se snadno „vloudí“ cílená cenzura, nežádoucí
názory, jevy.
To bohužel vůbec není „jen“ o pravdě nebo lži.
Není to tak !snadné". Záleží na tom, oč jde......
Pominu dávné časy. Berme to, jen od Sametu.
Kolikrát už nám vlády, politici, lékaři, vědci LHALI? Mnohokrát.
Vědomě, účelově i nevědomě. Člověk vychází z vlastního,
subjektivního názoru, s tím že má, nebo hlásá pravdu.
Ministryně Langšádlová chce řešit dezinformace. Připravila opatření,
vláda jí ale zatím nedala ‚zelenou‘
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministryne-langsadlova-chce-resit-dezinformace-pripravila-opatreni-vlada-ji-ale_2402070500_aur
da ny: to já dobře vnímám, že s tím máte problém – taky občas nějaké té dezinfromaci podlehnete a necháte se obalamutit …
Káně a když někdo sjíždí sebe jedno piko (anyway) za druhým, tak ten o skutečné realitě ví méně než ti, kteří o ní vědí teprve kulový, víš ty? ☝
annas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1427 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1337 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |