Pokud byste chodili na SŠ a bylo pár minut před vyučováním a vás v tu chvíli oslovila krásná dívka, jak byste jednali?

C) mám jinou odpověď

No, je to nutné, protože ta otázka je lapsus.

Proč? Nepíšeš s čím by mne měla oslovit. To za prvé.

Za druhé: já jsem žák střední školy. Pár minut před vyučováním by mne oslovila dívka. Pár minut je jaký časový úsek? Pár jsou dva. Dva minuty? A kde by mne oslovila? No pokud by to bylo těsně před třídou, tak bych jí – pomalu – stačil ještě víš co. 😅 Není každý spací vagon, jako Ty! 🤷‍♀️😜 Když bych se někde zapinkal a oslovila mne někde – třeba – v šatně v suterénu, tak bych jí, asi, ani nevěnoval pozornost.

Pokud chceš odpověď na situační otázku „co by kdyby“, tak tu situaci ale musíš perfektně popsat. Tohle je 🤪🤓. Je to Tvá věc, ale k čemu Ti budou odpovědi, když si z toho vágního zadání každý seskládá úplně jiný příběh? Pár minut před vyučováním může být i deset minut, v Tvým slovníku. Vůbec nepíšeš, kde bychom se nacházeli – pár minut před vyučováním můžeme být v autobuse, který má zpoždění, 5 mi od školy a šibovat v koloně. Tak: to máme čas, ne? 😈

Prostě z Tvýho zadání nic moc nepovstává, já si z toho mohu poskládat „pohádku“, prakticky, jakou chci. Ale, pochop, to jsou Tvý představy, mne to nějak neinteressuje, není to můj příběh. Já opravdu nemám představy „co by kdyby“, a už vůbec ne na střední škole.

Já chápu, že roztroušená sklerosa je svině: nechceš se na to vysrat a ptát se, kdo měl ráno kakao? 🙄🤪

C) mám jinou odpověď

Tak je slušnost odpovědět.

Upravil/a: elkon

C) mám jinou odpověď

Pár minut, před vyučováním, bych za sebou měla šatnu.
Byla bych ve třídě, možná už v lavici.
Pokud by mne někdo oslovil, byl by to spolužák!
Nebo vyučující, pokud bych se motala na chodbě.
Po cestě do školy, by mne mohl oslovit, kdo chce. Klapky a jdu! 😉