Nezkoušel jsem to, ale mám dojem, že teplota bude nižší, ale úplně nevystydne.

Teplota čaje se ustálí na takové hodnotě, při které nastane rovnováha mezi teplem, které čaj přijímá od topení, a teplem, které čaj odevzdává do okolí. Myslím, že čaj po určité době bude jenom o něco málo teplejší než okolní vzduch, ale záleží na tom, jak moc teplé je to topení.

Dá se to očekávat, ale záleží na konkrétních podmínkách. Téměř správná odpověď bude od Justina. Resp. alespoň první věta. Problém je, že nese poměrně málo použitelné informace: Je hezké, že teplota bude směřovat někam k rovnováze, ale nežeší to odpověď na otázku, jestli ten čaj bude nebo nebude teplej 😉
Ale vzhledem k informacím v dotazu přesnější odpověď nelze očekávat.

Ano, očekával bych, že ten čaj zůstane teplej. Ale záleží jaké přesně máš topení, na jakou teplotu je nastavené, jestli hřeje kontinuálně nebo nárazově (Zjentek) – např. v panelácích typicky topení hřeje kontinuálně a termostatická hlavice omezuje průtok – v důsledku vršek topení bude téměř vždy teplý a mění se hranice toho zda topení bude teplé celé, nebo třeba jen horní polovina. To by Ti u čaje asi nevadilo. Nevýhoda: Na poměrovém snímači můžeš mít o něco vyšší náměr než bys očekával (zhoršíš funkci topení a přitom snímač bude více zahříván). Nárazově funguje topení u domů a bytů (ústřední a etážové vytápění s automatickými nebo ručně obsluhovanými kotli) – topení funguje pokud termostat zavelí, či pokud pánovi domu je zima a dojde zatopit. (ve vyšší třídě může být místo termostatu čidlo, které řídí výkon/teplotu ko­tle)

Doplňuji: Pokud je v pokoji 25, pak se dá očekávat že i ten čaj bude mít 25 nebo víc – leda by byl přímo pod studeným oknem a pokuj měl jiné teplotní zisky než z toho topení.

Upravil/a: Dochy

Topení, který dává ve velkým pokoji 25°C, bude PĚKNĚ HORKÝ, takže ta konvice ščajem taky a půjde ještě samozřejmě i o tvar toho zdroje tepla a jak na něm konvice sedí. A protože ten zdroj nebude do pokoje sálat nonstop nýbrž se vždy s dosažením nastavený teploty vypne a ochladí, tak i ten tvůj čaj v konvici bude v jednu chvíli horký a jindy zase o teplotě okolního prostředí a tak furt dokolečka, než ho vypiješ.

Teplota 25°C, to je skoro 80°F, to topí Rusové, v baňi, takhle, ale tak každému, co jeho jest.

Předpokládám, že topením rozumíš teplovodní ústřední topení.

Ve starých barácích bývalo topení, na dnešní poměry, předimensováno, protože isolace podlah, stěn a stropů byla na poněkud odlišné úrovni, než je dnešní standard, no a taky dvojitá, tzv. kastlová, okna, zaručují větší cirkulaci vzduchu, než kovová okna, oplastovaná, s trojitým thermosklem, a s pryžovým těsněním. Taky stěny byly z plných cihel (mistři cechu zednického to uměli, bylo-li to potřeba, vyzdít tak, aby v tom byly vzduchové mezery), kamene, vepřovic, nebo něčeho podobného, nahozené omítkou z písku a vápna, no a vylíčené vápnem. To všecko se pak chová, co do kumulace tepla etc., jinak, než moderní zdivo z bůhví čeho, nalepené na sebe lepidlem na zdivo, omítnuté plastikovou omítkou zvenku i zevnitř a natřené, zevnitř, latexem.

Dnešní trend je zaisolovat stropy, podlahy i stěny, dát kovová, oplastovaná, okna s thermosklem a pryžovým těsněním (akorát se, poněkud, zapomíná na nutnou výměnu vzduchu, ona ta okna by, v takových domech, měla být permanentně na mikroventilaci, ale říkám: každému, co jeho jest), a protože se, nejčastěji, vytápí plynem nebo elektřinou, no tak rozvody vody mají oběhové čerpadlo, relativně malý objem vody v trubkách (tenkostěnné) a nějakou regulaci toho otopu.

Ta se liší mezi tu, která funguje na principu zapni – vypni (tj. teplota v místě, kde je teplotní čidlo, klesne pod nastavenou mez > elektronika zapne kotel > kotel ohřívá vodu na nastavenou teplotu, čerpadlo žene vodu do radiátorů > teplota v místě, kde je teplotní čidlo, stoupne nad nastavenou mez > elektronika vypne kotel, a tak pořád dokola), nebo plynulé regulace teploty (tj. teplota v místě, kde je teplotní čidlo, klesne pod nastavenou mez > elektronika zapne kotel > kotel ohřívá vodu na nastavenou, co nejvyšší teplotu, čerpadlo žene vodu do radiátorů > teplota v místě, kde j teplotní čidlo, stoupá k nastavené horní mezi > elektronika sníží teplotu vody, kterou od kotle požaduje > kotel sníží příkon > voda, která cirkuluje v radiátorech, se postupně ochlazuje > teplotní čidlo vyhodnotí, že teplota v místnosti klesla o nastavenou mez > elektronika zvýší teplotu vody, kterou od kotle požaduje > kotel zvýší výkon > voda, která cirkuluje v radiátorech, se postupně otepluje, a tak pořád dokola).

To všechno je podstatné, ale jen z části, protože je poněkud rozdíl, jestli máš staré, litinové, radiátory, topíš v klasickém kotli na TP, ohřeješ vodu na 80°C, takže radiátory mohou mít něco přes 70°C, a na takto horký radiátor – velký – položíš konvici s čajem, který má teplotu něco přes 90°C, a nebo máš plynový systém, na principu zapni – vypni a teplotu ohřevu vody nastavenou na 50°C. To se radiátor ohřeje na něco přes 40°C, pojede, sice, skoro pořád, samozřejmě, že ten čaj bude o něco teplejší, než kdybys ho položil na stůl, ale o moc ne.

Jestli v místnosti bude 25°C a radiátor bude mít teplotu někde mezi 25 – 85°C, tak opravdu nelze nijak moc odpovědět na to, jestli ta teplota čaje bude, dejme tomu za pár hodin, vůbec o něco vyšší, než je teplota vzduchu. V nejlepším případě jistě, v nejhorším nikoli.

To teplo, totiž, sálá do okolí. Tím, že ten radiátor je nějak teplý, tak té konvici nějaké teplo předá, ale aby ten čaj udržel takový radiátor nějak výrazně teplý, tak ta teplota radiátoru musí být někde nad 70°C, protože pokud je to něco mezi 30 – 50°C, tak to není o moc víc, než v té místnosti. Ten radiátor se ohřeje na 50°C, takže čaji něco přidá, ale pak klesá až zhruba na teplotu v místnosti, no a tak ten horký čaj sálá to teplo do okolí a ten studenější radiátor – logicky – to teplo ještě odvádí.