Pomník obětem 1. světové války – 1914 – 1919.

Zkuste se podívat do odkazu, dovíte se, že boje v r. 1919 pokračovaly. Nedotknutelnost hranic nově vzniklé Československé republiky bylo nutné bránit především na Těšínsku proti polských jednotkám (leden 1919) a na Slovensku proti bolševické maďarské armádě.

http://www.csle­gie.wz.cz/vlas­t.htm

Kromě toho umírali i zranění…

Zdroj: http://www.csle­gie.wz.cz/vlas­t.htm

Upravil/a: annas

Má to 3 důvody:

1. ČSR vznila až ve 3. čtvrtletí r. 1918 a skutečně na některých bojištích ještě boje doznívaly přes přelom roku. Viz legie na magistrále, vracely se z Vladivostoku lodí téměř 2 roky po válce.
2. Pomníky se stavěly teprve po odstanění bezprostředních následků války v průběhu kostituování mladsé republiky a některé ozbrojené hraniční spory byly ještě v 19. r., např. s Polskem, Rakouskem a Maďarskem, které krajně neochotně po Uherské říši vyklízelo Zakarpatskou Ukrajinu.
3. Jak se vojáci postupně vraceli z různých koutů světa, plno jich bylo nezvěstných, takže se seznamy uzavíraly až postupně. Pokud někdo zemřel na následky zranění ještě později, prostě ho na pomník připsali. Někde je to ještě patrné, živější barva, drobné rozdíly v písmu, umístění apod.

Kamarádce klidně vysvětli, že u nás to bylo složitější, protože kromě války jsme po 3 staletích poroby pracně budovali nový stát.
Doplňuji:
P.S. příště při dějepisu dávat větší pozor.

Upravil/a: anonym

Československé legie bojovaly v Rusku dokonce až do roku 1920, kdy byly evakuovány přes Vladivostok, Cejlon a Suez do Evropy.

mnoho hromadných hrobů bylo exhumováno a oběti války (vojáci i civilisté) byly znova pohřbeni na místa, kde tyto hroby „nevadili“ (tj. z polí, luk a pod.).