Plno uživatelů mi v předchozí otázce psalo, že se něco recykluje, ale co přesně se recykluje a jak? Hroby (náhrobky) se recyklují, staví se nové nebo se upravují, no dobře, ale to platí i pro ostatky? A pokud ano, tak v tom případě jak?
Pokud uběhne nějaká doba a není už nikdo, kdo by zemřelého znal nebo měl blízké příbuzné (protože už je to třeba 80 a více let), tak se z hrobu nějak odstraní a místo se uvolní buď pro nové příbuzné, anebo i pro úplně cizí lidi? Co se děje s tím starým popelem, někam se vysype?
Vím, že se k hrobkám postupně přidávají příbuzní, ale to platí asi jen pro pár desetiletí. Nebo jsou tam sand i nějací předchozí zemřelí, kteří v tom hrobě zůstali, ale jenom se upravil hrob a jeho jméno se odstranilo? A pokud ano, tak si to nedokážu moc představit. Sposuta z hrobů je dost malá a například máme nějaký hrob a v něm už odpočívá třeba 8 zemřelých za posledních 50 let. Těžko si představit, že je jich tam víc, ještě z předchozích let.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 182 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Pohřebiště může být veřejné nebo neveřejné. Přidržíme-li se pohřebiště veřejného, veřejné pohřebiště musí mít tlecí dobu, kterou určí jeho provozovatel v řádu pohřebiště, nesmí být kratší, než 10 let, musí odpovídat výsledkům hydrogeologického průzkumu, stanovisku krajské hygienické stanice a místním zvyklostem (§ 22 odst.3 zák.o pohřebnictví).
Na veřejném pohřebišti se hrobová místa a další nemovitosti, zpravidla, pronajímají a zpravidla na dobu určitou; za příčinou zjednodušení budeme nadále zvát hroby, hrobky, kolumbária a další zařízení veřejných pohřebišť pro tyto účely hrobovým místem.
Jestliže skončí nájem hrobového místa a jestliže příbuzní neprojeví zájem o prodloužení nájmu, buďto sami zajistí vyklizení hrobového místa (protože, například, mají jiné hrobové místo v jiné vesnici, nebo mají kolumbárium větší, a ta jedna urna se tam vleze, atp.), v opačném případě se všecko, co se na hrobovém místě nachází, stává res nullius. Je tomu tak proto, například, že nájemce hrobového místa leží v hrobovým místě.
Pokud jde o hrobku, ostatky v truhle lze vynést, prakticky, kdykoli a zahrabat, nebo poslat na kremaci, nebo dát do jiný hrobky – prostě s nimi naložit jako s ostatky, a v souladu se zákonem o pohřebnictví. Pokud však jde o hrob v zemi, musí se počkat, až uplyne tlecí doba (jinak lze hrob otevřít jenom za podmínek v ustanovení § 22 odst.5 zák.o pohřebnictví). Pokud uplynula, lze ostatky vyjmout.
Dělá se to tak, že se musí hrob vykopat ručně, a jakmile se narazí na sebemenší kůstku, nebo jiný lidský ostatek, musí se hlína přesít, ostatky vybrat. Vybrané ostatky se dají, buďto, do nějaké papírové krabice, nebo (častěji) do černého tlecího pytle, a pak se, buďto, pošlou do spalovny ke kremaci, nebo se uloží do nějakého hromadného hrobu, který správce pohřebiště za tímto oučelem zřídí.
V praxi to není tak růžové, jak se může zdát. Tlecí doba někdy nezajistí zetlení umrlců (http://www.pohrebiste.cz/stranky/archiv/monitor/2019/191211.htm), někdy nezetlí proto, protože příbuzní koupili nevhodný penál (lakovaný, z překližky, atp.), někdy ani nikdo neví proč. I zbytky penálu nesmí přijít, co já vím, do kompostu a sběrných surovin, musí se zahrabat někde na pohřebním místě. Je kolem toho spousta legislativy, národní i Společenství, která se musí dodržet. Všecka zemina musí zpátky, po vykopání se musí ohradit a přikrýt, jedno s druhým.
Pokud jde o hrobku, záleží na stavu ostatků. Pokud je rakev celá, nepropadlá, neotevřená, lze ostatky např. poslat ke kremaci. Nebo uložit do hrobu – pokud je ale rakev vhodná k zetlení, jinak by se musel umrlec „přestěhovat“ do jinýho penálu, dneska nemůže do země všecko, jako kdysi. Jinak se s nimi musí naložit stejně pietně, jako s ostatky z hrobu, rozdíl v tom není.
Pokud jde o urnu s popelem, tak popel se může, buďto, vysypat do (třeba toho hromadného, na zbylé ostatky) hrobu, nebo rozptýlit, ale rozptýlit na k tomu určené, a ouředně schválené, rozptylové loučce. Urna je pak relativně normální odpad, ono s popelem se tolik nenadělá, jako s kostmi.
V tu chvíli je pohřební místo vyklizeno a připraveno pro dalšího nájemníka. Příslušenství, jako jsou např. pomníky, desky atp., se zpravidla nechává dalšímu nájemci, a jak s ním naloží, je jen a pouze na něm. Toho se pieta nedotýká.
Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-256
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?tituly Nahlásit |
Opakovaně píšu (před tím to bylo v diskusi), že ostatky se samozřejmě nevyhazují ani nerecyklují, ale postup při překopání hrobu je obvykle tento: https://poradna.pohreb.cz/zpusob-pohrbu/uchovani-ostatku-pri-dalsim-pohrbu-praha-10
Popel z urny ze zrušeného urnového místa je předpokládám roztýlí na roztylové loučce.
Pomníky, urny atd. se podle stavu zruší nebo zrecykluje (už jsem viděl mramorovou desku se jménem, která byla na betonovém pomníčku a po jejím odloupnutí byl z druhé strany nápis se jménem nějakého c.k. důstojníka).
Velikost hrobů je standarní („dost malá“ je nesmysl).
Co se týká více zemřelých pohřbených do stejného hrobu před uplynutím tlecí doby, je to možné při dodržení § 22 odst 4 pohřebnického zákona („Před uplynutím tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další lidské pozůstatky, pokud je možné je umístit nad úroveň naposledy pohřbených lidských pozůstatků a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude činit nejméně 1 m.“)
0 Nominace Nahlásit |
Obecně vše záleží na konkrétní legislativě dané země či daného místa. V České republice se obvykle hroby na hřbitovech pronajímají na určitý čas, a to zpravidla na dobu 10 až 20 let. Po uplynutí této doby mohou příbuzní pronájem prodloužit, pokud to ovšem neučiní a hrob se nijak neudržuje, může hřbitovní správa pronájem ukončit.
Pokud se hrob po určitou dobu neprodlouží, může dojít k tzv. exhumaci ostatků, což je odborný termín pro vykopání a případný přesun posmrtných ostatků. Není to ale proces, který by se dělal lehkovážně nebo automaticky. V první řadě je na hřbitovu vymezena doba, po kterou se ostatky nesmí rušit. Tato doba je zpravidla 10 let pro ostatky uložené v rakvi a 5 let pro ostatky uložené v urně. Po této době teoreticky může dojít k exhumaci, ale i zde platí určitá pravidla – je potřeba povolení od příslušného městského nebo obecního úřadu a celý proces musí proběhnout v souladu s hygienickými a etickými normami.
Pokud dojde k exhumaci, posmrtné ostatky jako takové se někam nevyhazují ani nerecyklují. Mohou být přemístěny na jiné místo na hřbitově nebo mohou být uloženy do hromadného hrobu.
V případě, že by byl hrob pronajat na delší dobu nebo by byl prodloužen, může se do něj uložit více ostatků. Existují hroby, které jsou v podstatě rodinné a jsou používány několik generací. V takovém případě je samozřejmě potřeba počítat s omezeným prostorem a případně si vyhradit větší parcelu na hřbitově.
Pokud jde o hroby jako takové – náhrobky a ostatní věci – ty se mohou recyklovat, pokud jsou z recyklovatelných materiálů. V České republice ale obvykle není praxe recyklace náhrobků nebo jiných součástí hrobu. Pokud hrob opustí pronajímatel a náhrobek nebude odstraněn, obvykle jej hřbitovní správa odstraní a náhrobek je pak v souladu s platným odpadovým zákonem vhodně zlikvidován.
Důležité ale je, že se vše řídí danými zákony a nařízeními a je také velmi citlivou záležitostí, takže hřbitovní správy se snaží jednat s maximálním respektem k zesnulým i jejich příbuzným.
0
před 182 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
@Pepa25
Četl jsem to už předtím, informací tam moc není.
Jak jinak nazveš to, když vezmou z hrobu popel a vysypou ho, než
vyhozením? Můžu to nazvat třeba odstraněním nebo exhumováním a
následným rozptýlením popela, ale v podstatě jde o totéž.
Píšeš, že se ostatky nevyhazují a hned pak píšeš, že se popel po
nějaké době vezme a rozptýlí.
Popel jsou taky ostatky a většina zemřelých je právě pochována
zpopelněných.
Netuším, jak staré jste" „dítě“, když máte tak naivní
představy
a otázky 😉
Nedokážete si představit, co se dá na hřbitově recyklovat.
Vyhodit nebo vysypat je téměř prašť, jak bouchni.
Rozptyl už je nemoderní a během bezvětří, problémový 😉
„Moderní“ a praktický je VPICH.
Tedy s urnou správce hřbitova naloží stejně. Vysype nebo vyhodí (jak
kdo,
to nazve se popel do země. Vpíchne nebo zakope (ať si čtenář vybere).
Správce nebude likvidovat obsah jedné urny, to chvíli čeká, až se jich
vyřadí více.
Týká se to větších hřbitovů, u malých pak může být likvidována
i jedna urna.
URNA úřední se recykluje, podle materiálu (kov/plast), do tříděného
odpadu.
Urna pořízená pozůstalými se též někde recykluje.
Odstraní se štítky se jmény a nabídne/podaruje se, těm, kteří
nemají
dostatek finančních prostředků (tak to dělá naše město).
KOLUMBÁRIUM s e pronajme novým zájemcům (opět „recyklace“ 😉
HROB se recykluje tak, že se prodá nebo pronajme novému zájemci.
V jednom hrobě je několik nebožtíků
Zákonem o pohřebnictví upravuje dobu, kdy s může do hrobu uložit další
tělo.
Ono se s rakví zhruba do roka rozloží. Ale ta doporučená doba je pár
let,
přesně nevím O pohřeb do země zájem nemám, tak mne to nezajímá
Ale to snadno dohledáte na internetu (kdysi jsem to někde četla).
Pokud jsou kosti v dostatečné hloubce , mohou se ponechat.
Jinak se kosti (před „recyklací“ 😉 vyzvednou, uloží do kostnice
nebo se spálí (krematorium).
K mému příspěvku k diskusi, mne přiměla Vaše otázka, ohledně
recyklace.
Pokud byste pečlivě hledal a pročítal, tak jste to na internetu,
vše našel.
dany: Dneska Ti hrobový místo (a je jedno, jestli je to hrob k zakopání, hrobka nebo „kurník“ v kolumbáriu) na veřejným pohřebišti na 100% nikdo neprodá, a ani nepronajme „na dobu neurčitou“.
Důvod je, vcelku, prostý. Takových hrobů je spousta třeba na Olšanských hřbitovech. Většinou za tzv. první republiky je magistrát někomu daroval, za nějaké zásluhy, atp. Ten někdo natáhl brko někdy v roce 1937, 1938, nebo – nedej bože! – za Protektorátu, atp. V tý době ho tam zahrabali, zřídili mu – více či méně – vkusný náhrobek, pár let tam na ten hrob někdo chodil, „na Halloween“, s kamínkem / svěcí / květinou / křovinou, pak taky natáhl brko, nejlépe v Himmlerových lázních, někde na nejmenované frontě, nebo – prostě a jednoduše – emigroval do úplně pryč, a tam natáhl brko a další příbuzní nejsou, do toho se ztratil papír – protože byla válka, protože byla vražedná voda, protože byl vražedný požár, protože se budoval světlý zítřek revolučním způsobem, vlastně ani nikdo neví, kdy, jak a proč, ale papír k hrobovýmu místu prostě není. Ale v jiným papíru je, že je hrobový místo v osobním vlastnictví. Tak tam to hrobový místo je, správce pohřebiště, maximálně, zajistí, aby náhrobek na někoho nespadl, a tím to končí.
Ne, nic: kdo chce vlastnit hrob, musí si zřídit vlastní (neveřejné) pohřebiště, tečka. 😅
@da ny
Hlavně, že tady je každý povýšený a všehoznalý až běda… Já neznám
všechno, vůbec jsem se o hřbitovy a pohřbívání dosud nezajímal, ale
zaujalo mě to. Nevím, tak se ptám.
Přestože minulá otázka měla několik odpovědí, nikdo mi stejně
nedokázal přesně říct, co se dělá s ostatky po určité době a pokud se
„recyklují“, tak jak. Buď byly neurčité nebo to byla domněnka typu
„domnívám se“ anebo vyloženě nepravdivá.
Snadno na internetu nedohledám, protože odpovědi na to, co mě zajímá, tam
nejsou. Buď je tam minimum infromací anebo je tam naopak tolik textu jako na
celou knihu a to se mi nechce procházet. Tak se zeptám „veřejnosti“, kde
by snad někdo s tím mohl být seznámen a objasní mi to.
Skoro každý se tady hraje na mistra světa a znalce všeho. Když se tady
člověk na něco zeptá, hned jsou reakce urážlivé a jakoby se člověk měl
styděl za to, že nezná odpověď a že „je tak blbý“, když se musí
ptát. Není hanba se zeptat – otázka není jednoduchá ani nemá zřejmou
odpověď, když ji člvoěk nezná – a snadno vyhledat se nedá.
Nestydím se za to, že neznám vše. Nikdo nezná vše. Přesto mnozí zdejší
zakomplexovaní očekávají, že je neznalost něčeho nějakou hanbou.
A když ne neznalost, hned se na druhém najdou nějaké jiné chyby a
nedostatky, že?
Trapné jsou akorát ty útočné, urážlivé a dehonestující reakce mnohých
uživatelů.
Povýšení a zamindrákovaní ubožáci. Pravda je, že sami taky neví nic
o ničem, umí akorát rýpat, urážet a povyšovat se.
Mnozí si hrají na odborníky, přestože si něco málo našli na googlu
nebo o tom mají iluzorní představu, a pak se povyšují, že znají
odpověď a druhý ne. Který je pochopitelně úplně blbý, protože se musí
ptát. Ten, kdo je v roli odpovídajícího, spíše kázajícího, je vždycky
ten lepší. Alespoň z jeho perspektivy.
Poučovat druhé, to umí každý.
Mnozí nechtějí pochopit jednoduchozu odpověď, že nic se nikam nevyhazuje. Filip napsal to samé, co já (že zákon o pohřebnictví popisuje, jak nakládat s ostatky).
Pepa: V zásadě, sice, ano, ale trochu jsem mu to rozepsal. Trochu víc! 😅
Nevím, co Tě na tý otázce tak popuzuje, nebo jak to říct. Heleť, smrt patří k životu jako narození, pohřebnictví je docela zajímavý obor lidský činnosti, který má relativně velkou vypovídající hodnotu o stavu společnosti. Třeba dneska ty kremace bez obřadu, pohřby do země bez obřadu, no a nebo, ještě pár roků zpátky, papírový penále na ty pohřby na státní outratu … 🤷♀️
S hrobníkem je docela príma rozhovor, dozvíš se spoustu věcí a oni jsou taky rádi, že si mají s kým popovídat, že se jich někdo neštítí! 🙄😅 Třeba. 🤷♀️
tiluty: To je marný, to je marný, to marný. Víte, co to je hrob? Co jsou to lidské ostatky? Jak vypadá urna? Co je to rozptyl? Že „vysypávání popelu z hrobu“ je nesmysl? Končím, toto nemá smysl …
annas | 5913 | |
Drap | 4618 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1648 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1311 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |