Používáte někdo slovní spojení Čest práci ?

výjimečně, a když už, tak ironicky.
Názor na používání? Používá-li se ironicky, pak je to OK. Ale znám bohužel pár zastydlých komunistů, kteří to myslí vážně a vzpomínají tím na „staré časy“ :{(>

Na tomto pozdravu a na žádném pozdravu není nic divného. Zdravíme přece Dobrý den , i když lije jako z konve. A pokud Vám vadí, že to používali komunisté a že vše, co bylo za komunistů bylo špatné a nyní je to perfektní, tak jste zvláštní člověk. Dříve si lidé práce vážili a proto vzniklo toto spojení. Stejně jako Sláva vítězům a čest poraženým. Někteří nevěřící říkají sbohem.

Kto si prácu ctí, tomu zpolitizovanie ústneho prejavu Česť práci, Práci česť neprekáža.
Predstavte si, že na niečom zaujate pracujte a zrazu sa nad vami ozve Pochválen… , to teda musí byť šok chváliť niekoho, kto nepomáha, Ale keď vám nad hlavou zaznie „Česť vašej práci“ vo vašej mysli hneď zaznie pokračovanie „a mojej peňaženke“ a zahreje vás pri srdci.

Kto nectí prácu iných, nectí ani svoju.

Nepoužívám…
Ale pokud je někdo navyklý a nebo se tím baví – ať si každý zdraví, jak se mu zamane.
😉
Já třeba připíjím „nasraví“ a kámoška „nádraží“ – a přes rozdílná slova spolu klidně ´zachlastáme´…

Nepoužívám – leda v legraci. Komunisti ho zkompromitovali. Je to škoda, protože bez práce nejsou koláče (a to ani pro ty, co je kradou) a proto práce ve prospěch společnosti a potřebných si úctu zaslouží. Úcta se ale nemusí projevovat mletím huby, že?

Nepoužívám.
Zda má někdo potřebu se tak zdravit je to jen jeho věc.

Jen mne tato otázka připomněla dobu kdy se tento pozdrav vyžadoval a jeden kamarád z neviné legrace pozdravil " v šest v práci " a měl z toho nepříjemnosti ( někteří určitě neuvěří).

Nepoužívám ani náhodou a to „díky“ čtyřletému pobytu na internátní škole kde řediteloval fanatický komunista. Po celé období jsme od rána do večera učitelský a vychovatelský sbor museli takto zdravit a byli jsme oslovováni soudruhu/žko. Zmíněný soudruh ředitel např. již koncem srpna 1968 veřejně a hodně nahlas vítal přichod vojsk „spřátelených států“. Mezi sebou jsme se příležitostně zdravívali čest Tvé práci a říďu a jemu podobné škodolibě oslovovali buď s rukama v kapsách nebo když s nedopnutými kalkotami po velké vycházeli z WC.
Práce ani pozdrav pochopitelně za nic nemohnou a český člověk si vždy tyto situace dokázal odlehčit – např. k jedné potupné smlouvě se dodávalo, že měrnou jednotkou dočasna je jeden furt, atd.

Můj táta vždycky říkal Čest práci a rukám klid. 🙂

Co tomu říkám? Že ten kdo ho používá neví kdo ho používal a dělá jak nenávidí komunisty. Prostě vůbec neví o čem je řeč.
Doplňuji:
Jinak ale proti znění toho pozdravu nic nemám.

Upravil/a: mosoj

Jistě, jen jsem ho trochu pozměnil na „šest v práci“!