Obojí.
Myslím si, že husité byli něco jako dnes Islámský stát. Náboženští fanatici, válečníci, loupežníci…

Otázek v archivu je na toto téma mnoho. Několik odkazů.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/byli-opravdu-husite-bozi-bojovnici-kdyz-proti-nim-evropske-krestanstvo-vypravilo-ctyri-krizove-vypravy

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/byli-husite-dobovi-komuniste-ci-jejich-predchudci

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaky-je-dnesni-pohled-na-husitstvi

Odpovídala jsem několikrát, dokonce jsem vložila j otázku v širším pohledu
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/meli-cesi-podle-historiku-holubici-povahu-ci-byli-drsnymi-bojovniky-jiz-sli-za-svym-cilem-a-neustupovali-jako-dne

--
Každá mince má rub a líc. Z pohledu historie se názor na husity liší. Jen stručně, odpovídala jsem několikrát.

Husité nechtěli ustoupit v otázkách přijímání z kalicha, Reagovali na učení Vicklefa, kritizovali zlořády církve, odmítali tvrzení, že hlavou církve není papež atd. . Neústupnost husitů – centrum Tábor x Zikmundovi.

Zde se husité dopustili krutostí. nejen proti katolickým kněžím, ale ničili kostely loupili atd.

Takže na jedné straně bojovníci za spravedlnost x krutostem, jichž se husité dopustili, drancování. Tedy boží bojovníci, ale i lupiči v rámci tzv. spanilé jízdy.

"Historici v době socialismu tvrdili, právě husité měli být údajně předchůdci marxisticko-leninského pojetí světa a uspořádání společnosti.

Pojetí „božích bojovníků“ bylo záměrně zcela vytěsněno, o důsledcích propagandistických sdělení netřeba pochybovat. !

https://plus.roz­hlas.cz/jak-bylo-doopravdy-byli-husite-bozi-bojovnici-nebo-lapkove-7557623

Upravil/a: annas

V prvom rade, ak chcete hodnotiť historickú postavu, hnutie musíte! sa na túto postavu, hnutie pozerať aj očami danej doby.
Rovnako ako poznáme aj dnes, je množstvo strán, hnutí, ktoré svoje konanie smerujú podľa aktuálnej situácie. Spôsob boja je robený spôsobom obvyklým v danej dobe a regiónu.

Dnes sa na husitov pozeráme, oficiálny pohľad, očami dneška. Ale v začiatkom 15.storočia (1400–1499 pre neznalých) spôsob Ako spôsob vedenia boja boli jednotlivé stretnutia vojenských jednotiek najčastejšie na jar a jeseň a zvyšný čas bývalo nárazové prepadávanie pevností, osídlení nepriateľskej strany, lúpenie, rabovanie a znásilňovanie bez ohľadu na ľudí. Nevyhli sa tomu ani vojská husitov, aj keď ich ídea mať v zmysle náuky Jána Husa kresťanské náboženstvo zrozumiteľné aj tým chudobnejším, brániace presadzovanie germanizmu, nadvládu nemeckej šľachty, majstrov remeselníkov aj v českom kráľovstve. Bolo to obdobie, keď aj česká šľachta používala viac nemčinu a latinčinu, než češtinu. Jednoducho, bol to boj o moc na rozdiel od dnešného „civilizovanej­šieho“ tu tiekla krv, najviac
krv tých, čo sa nemohli brániť.

Ak spravím paralelu medzi hnutím husitov a dnešnými bojmi o moc nad materiálnymi zdrojmi a o moc nad výrobnými zdrojmi, musím sa opýtať: kto sú hrdinovia a kto lúpežníci? V čí prospech?

PS.
Tak nespokojenci a včul mažte…

To o čom píšem, to ponemčovanie, presadzovanie nemčiny v bežnej komunikácii, pretláčanie nemeckých remesleníkov na úkor domácich, čo je nemecké je dobré, to domáce je menejcenné… Neprípomína vám to niečo zo súčasnosti?

Upravil/a: led

To je věc názoru, dnes je považujeme za loupežníky, ale pamatuji, že jsme se na ně dívali jako na hrdiny. Dokonce to bylo v Národním muzeu.

Můj názor se v podstatě shoduje s názorem led. A jak vždy dodávám, historie je „de*vka poplatná“ a v každé době si ji politická a vládnoucí garnitura, v úzké spolupráci s církví, „upravuje“ podle toho, na čí stranu se přiklání (jak politicky, tak i geograficky) a pak ji lidem „vykládají“, jak se jim to hodí.
Kdysi nás učili (od vzniku republiky, spojeným s „degermanizací“, až do 90-tých let), že máme být na tuto dobu hrdí. A v současnosti (dalo by s říci, trochu s rezervou, zase i s germanizací) se nás zase snaží přesvědčit, že bychom se měli za tuto dobu stydět.

Podle mě to spíše byli loupežníci a myslím si, že v podstatě i středověcí komunisti. Měli společný majetek, ale i u nich tento pokus selhal.