Prase, které uteče do pole s žitem je šťastné?

Zřejmě v minulosti ano, stejmě jako přeneseně člověk, když měl všeho dostatek. Je ale třeba si uvědomit, že praseti žito neprospívá, takže dnes už by nebylo šťastné,, žito mu totiž způsobuje zažívací potíže.

Takže je lepší, když prase nechodí dnes do žita,. Jde o staré přirovnání, které už dnes neplatí, protože názvy obilovin se změnily.

Prase se krmí pšenicí a ječmenem = dříve obilím obecně, tedy žitem. žitem. Nářečně žito = pšenice. Spisovně žito = nářečně rež – mouka z něj slouží k pečení chleba.

Stejně ve slovenštině žito = v záp. polovici Slovenska pšenica, vo vých. polovici raž)

https://slovnik­.juls.savba.sk/?w=%C5%B­Eito&s=exact&c=m156&d=k­ssj4&d=psp&d=sssj&d=scs&­d=sss&d=peciar&d=ma&d=hs­sjV&d=bernolak&d=ob­ce&d=priezvis­ka&d=un&d=locu­tio&d=pskcs&d=­psken&d=noundb&i­e=utf-8&oe=utf-8#

Pročtěte si otázku, kde je vysvětlený původ tohoto přirovnáníí a rozdílu mezi významem slova žito.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-z-ceho-asi-vzniklo-rceni-ten-se-ma-jak-prase-v-zite

Upravil/a: annas

Kdo ví, ale možná by potom byl v období zabijaček první na řadě. 🙂

„Prase v žitě Vrána: Tak, Honzíku, poslouchej. Byl jeden čuník a všichni mu říkali: Nelez do žita. Jenomže ten čuník se každou noc odhrabal a šup do žita. Tam se měl… Honzík: Jako prase v žitě. A to je celý? Vrána: Ne. To má ještě pokračování. Ten čuník byl ze všech nejtlustší, a když přišla doba zabijaček, šel první na řadu. Honzík: Zabili ho? Vrána: No. Ale ty ostatní pak taky. Ale jenom ten jeden si mohl opravdu říct: Byl jsem v žitě.“

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=U_Yt263Og­bY

Krátkodobé štěstí není štěstí.