To záleží na tom, jak máš ten systém udělaný, to je tak vágní otázka, že na ni nejde smysluplně odpovědět.
Já mám, třeba, otevřený samotížný systém. Výhoda je v tom, že topím i bez elektřiny, nevýhoda v tom, že to trvá delší dobu, než se to rozjede, no a taky v tom, že do toho systému musím, čas od času, dolívat vodu, tak 2–3× za saisonu.
Vodu vždycky dolévám za provozu, až je voda v topném systému otopena na, řekněme, 60°C, protože kdybych to dolil do studeného, tak zatopím, a v lepším případě bude plná expansní nádoba, v horším případě se vyplavím.
Pokud je systém správně navržen, topení se nezavzdušňuje. Mi dochází k zavzdušňování jenom tehdy, když tam, právě, zavčasu nedoleju vodu.
A pokud je systém správně navržen, je tam dostatečný talk, ať už topíš, nebo netopíš, takže je to jedno.
0 Nominace Nahlásit |
Není to jedno, je potřeba vypnout čerpadlo. Detaily jsem popsal dole v diskusi.
Upravil/a: elkon
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem topenář, ale domnívám se, že jednak musí být topení pod provozním tlakem, druhak ventil topení otevřený naplno. Nechápu jak by elkon s vypnutým čerpadlem (tedy bez přetlaku) donutil vodu (chladící směs) vystoupat do nejvyšších poloh/pater, aby vytlačila vzduch (zavzdušnění) např. v panelácích. 😉
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na konkrétní situaci, obvykle se odvzdušňuje při zapnutém topení, dosud jsem neslyšel o nikom, kdo by úmyslně odvzdušňoval vypnuté (ne, že by to nešlo, ale „za pohybu“ to bude účinnější, jinak může někde zůstat bublina, která se objeví později)
ad. zavzdušňování: čas od času je třeba vodu dopustit a čerstvá voda ssebou obvykle nese více plynů, které se později uvolní. Není pravda, že jen v nejvyšších patrech, ale ve vyšších patrech se uvolňují snáze.
ad. natlakování vody čerpadlem:
Tak takové topení asi neznám. Obvykle je topný okruh plně naplněn a
natlakován (nějaký rozdíl tlaků mezi teplým a studeným topením tam
samozřejmě je). Oběhové čerpadlo není konstruováno tak, aby dosahovalo
nějakých extrémních tlaků, aby vodu vytlačilo několik pater nahoru. Je
konstruováno tak, aby rozhýbalo vodu v uzavřeném okruhu. Např:
https://www.cerpadlavrchlabi.cz/obehove-cerpadlo-imp-ghn-25-40-180_z60617/
výtlak 4m – to odpovídá jednomu patru a chlup. Ze sklepa by dokázalo
vytlačit vodu do přízemí, ale už ne do patra. Při tom je konstruováno pro
max tlak 10 atm – tedy teoreticky až 100m vysokou otoponou soustavu (ok, to
je nesmyslný extrém)
0 Nominace Nahlásit |
Mno já nevím, JAK v paneku napustíš okruh? Kotelna je dole (úroveň terénuú někam do 7. patra? Voda neteče „do kopce“ sama od sebe. Při plnění ji tam musíš VYTLAČIT, ergo je potřeba tlak/čerpadlo. A v nejvyšším patře (zpravdidla bývá odvzdušňovák jen tam) otevřít odvzdušňovák, aby vzduch mohl, v posledních patrech pryč a voda tam vůbečc vystoupala. Jinak okruh ani nenaplníš (nahoře se udělá v radiátorecch strlačwný vzduch).
aliendrone – nevíš o co jde. Při provozu se vzduch dostává přirozeně nahoru a je nutné proto občas provádět odvzdušnění v horních patrech, kde jsou radiátory s odvzdušňovacími ventily. Při odvzdušnění je nutné systém zklidnit, aby vzduch zůstal v bodě odvzdušnění. To docílíme buď vypnutím čerpadla, nebo zavřením ventilu na radiátoru. Aby radiátory správně topily, musí mít nepatrný sklon (směrem od stoupačky), tak aby vzduch mohl odcházet stoupačkami nahoru. V nejvyšších patrech v bodě, který je na radiátoru výše, je odvzdušňovací ventil. Nemusí to být jen nejvyšší patra, ale i jiné koncové větve. Že se nemusí odvzdušňovat, jak** píše Filip, je nesmysl**. Trochu vzduchu se tam vždy objeví.
Aby topný okruh strhnul vzduch z radiátorů, musel by Ti tam ta voda téct „tryskem“ a to by kromě jiného znamenalo velice nepříjmený hluk z topení. To se nedělá. Topení se navrhuje tak, aby voda protékala pomalu a klidně. Při rozumně udělaném topení se trocha vzduchu zachycená v radiátoru usadí na jeho konci u udvzdušňováku. Samozřejmě většinu vzduchu by měli odchytit odvzdušňováky na stoupačkách. Ale ne vše.
Dochy – proto má radiátor sklon, aby se v něm vzduch neusazoval. V samotížném provozu je pohyb pomalejší než s čerpadlem. Odvzdušňováky se pak dávají buď na samostatné radiátory, kde není stoupačka, nebo na radiátory v nejvyšším patře. Hovořím samozřejmě o rodinných domech. Paneláky neřeším, ale je to myslím podobné. Fyzika platí obecně.
Ok, tak to se řeší podle konkrétního napojení radiátorů. Pokud jsou trubky v podlaze nebo u podlahy, dělá se slon na druhou stranu aby se plyny hromadily u odvzdušňováku.
Konkrétně máme v RD téměř všechny trubky spodem (s vyjímkou dílny
ve sklepě).
V bytě (etážový topení) jsou vedené jak to topenářům vyšlo, ale
i když jsou trubky nahoře, napojení je pak stejně dole. Horní trubky mají
v nejvyšším bodě automatické odvzdušňováky, (tady s instalací nemám
nic společného, takhle jsem koupil byt)
elkon: Pokud máš otevřenou expansní nádobu, máš jí dostatečně vysoko a dostatečně velkou, abys vytvořil potřebný tlak vodního sloupce, tak funkci těch „horních radiátorů“ plní ta expansní nádoba. Jak zatopíš, jak ta voda začne cirkulovat, přirozeně si vzduch vytlačí do vrchu.
Samozřejmě, pokud máš čerpadlo, máš uzavřený systém, tam ano, tam je to něco jiného.
Ještě dodám, aby došlo k většímu zavzdušnění, musel by být tak velký úbytek vody, že se přes otevřenou expanzní nádobu dostane vzduch až na úroveň prvních radiátorů. Myšleno shora samozřejmě. Pak když se voda dolije musí se vzduch dostat ven odvzdušněním. Běžné je doplnit vodu spodem, hadicí připojenou rovnou na ventil, který bývá na kotli. Nahoře to ale musí pak někdo hlídat, aby expanzní nádoba nepřetekla.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |