Spis sociologicka otazka…
Myslite si, ze na negativnim pristupu k nemcine se podepsali i jejich dejiny ? Ja treba nechapu jak nikdo nemuze mit rad nemcinu, vsak to zni skoro jako anglictina, jen je trosku ,,drsnejsi''.
Existuje plno jazyku, ktere zni jako kdyz utece nejakej chovanec z ustavu, presto kazdy druhy na otazku, ktery jazyk je nejhnusnejsi reknou nemcina.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aramah před 3908 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ve filmech Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše je
vykreslen život studentů v době před 2SV. Jedná se o studenty reálného
gymnázia, kteří jsou v septimě a mají němčinu, latinu a francouzštinu.
Ve filmu jsou scény, kde je ukázán vyučující jazyka jako negativní
postava a žáci se mu snaží pomstít, zesměšnit ho. Například v latině
je to scéna s inspektorem, v němčině je to scéna typu Ich habe
gesagt – kdy na sebe křičí student a vyučující.
Neřekl bych , že němčina je škaredý jazyk. Vše záleží na vztahu
k němu. Například bez znalosti němčiny nemůže našinec pochopit Švejka,
mnoho výrazů v češtině má německý základ.
A kdyby platilo, že agresivita národa hovořící určitým jazykem se
projeví na nezájmu o jeho jazyk, tak by se neučila ani angličina,
španělština, japonština, portugalština a jiné jazyky.
V Holandsku, Švédsku, Irsku a jiných zemích je angličtina druhý jazyk a
lidé ho běžně používají. Někde to má samozřejmě negativní dopad –
například na Slovensku maďarština.
0 Nominace Nahlásit |
Negativní pohled na Němčinu jako jazyk logicky přineslo vždy válečné
období.
Jinak jsi úplně vedle a věz že když tě nějaký cizinec poslouchá tak
z tebe může mít také bžundu. Zejména ta naše diakritika.
0 Nominace Nahlásit |
Německým jazykem byly naše národy ovlivněny zhruba 3 století. Byly jsme pod Rakouskem. Ještě za první republiky hodně lidí umělo dobře německy. Znalost němčiny se brala zcela přirozeně. Ano v době osvícení, kdy hrozilůa úplná germanizace se bojovalo za zachování češtiny. Angličtinu na rozdíl od současnosti umělo daleko méně lidí.
0 Nominace Nahlásit |
„Pristupovali lide k nemcine jinak pred 2. SV ?“- Jinak než kdy? Za druhé světové války a bezprostředně po ní nebo dneska?
Ano, přistupovali. Němčina především nebyl jazyk cizí, zahraniční.
Jak praví klasik: Potýkání češtiny s němčinou táhne se jako červená
nit českými dějinami.
Němčina pronikala na české území ve třech fázích. První spadá do doby
přemyslovských králů, kteří sami zvali do země německé kolonisty, aby
navýšili počet daňových poplatníků. Tehdejší německý jazyk a kultura
byl u panovnického rodu v kurzu, asi jako je dneska angličtina.
U královského dvora a v královských úřadech se stále více hovořilo
německy. Nejvýznamnější byly vztahy s bezprostředními sousedy, feudály
z oblastí Saska, Franků, Bavorska, Rakouského vévodství, kde se mluvilo
německy, a poněmčování postupovalo i ve Slezsku. Koneckonců, České
království bylo součástí Svaté říše římské (která se později
nazývala Svatou říší římskou národa německého). Starší historici
toto období nazývají dobou poněmčilou. Němečtí osadníci a úředníci,
jakož zřejmě i poslední Přemyslovci a pochopitelně jejich následníci na
českém trůnu, kteří též byli cizinci (Rudolf Habsburský, Jindřich
Korutanský, Jan Lucemburský) o češtinu nedbali. To vyvolávalo, můžeme-li
věřit Dalimilově kronice, nespokojenost Čechů a první jazykové
problémy.
Po poklesu počtu německého obyvatelstva v důsledku husitských válek se jeho počet začal opět navyšovat v době renesančního českého stavovského státu. Ten byl jediným v tehdejší střední a západní Evropě, kde bylo možno hlásit se k více náboženským vyznáním. A opět se opakoval případ neochoty Němců učit se češtinu. Zemské stavy dokonce musely vydat zákonné opatření, že noví imigranti se musí češtině učit, jakož i dokládati, že zemskému jazyku nechávají přiučovati i svá dítka.
Situace se radikálně změnila po bitvě na Bílé hoře. Nekatolická inteligence a šlechta musela zemi opustit (tj. většina – ke katolictví se před třicetiletou válkou hlásilo asi 15 % obyvatelstva). Právě v následujícím období došlo k přílivu německého obyvatelstva do pohraničí a vzniku německých Sudet. Sídlem císaře se stala Vídeň, kam se postupně přenášely zemské úřady. Z Prahy se stávalo provinční město a čeština se vytrácela z politického a správního života, ačkoli oficiálně nikdy jako úřední jazyk zrušena nebyla. V dobách klasicistních, za vlády Marie-Terezie, Josefa II. a Františka I. došlo ke germanizačním snahám zavést němčinu jako jediný úřední jazyk, jakož i k útokům na českojazyčné střední školství. Na pražské universitě byla latina, jakožto vyučovací jazyk, nahrazena němčinou. Čeština de facto klesla na úroveň lidového, předměstského a vesnického jazyka. Někteří evropští učenci jí předpovídali budoucnost jaká postihla například jazyky keltské – totiž postupný zánik.
Germanizační nátlak a nacionalistická hnutí v Evropě vyvolala české národní obrození, hnutí za záchranu jazyka a později za faktickou rovnoprávnost češtiny s němčinou. V druhé polovině devatenáctého století docházelo k národnostním sporům. Na politické úrovni se řešilo postavení českého království v rámci Rakouska(-Uherska), probíhaly spory o různé instituce, o dědictví Karlovy university apod. Němečtí úředníci odmítali rozumět češtině, ačkoli ti čeští uměli německy všichni. Předkládaly se podněty na jazykové rozdělení českých historických zemí a neobešlo se to bez pouličních bitek.
Po vyhlášení Československa (co se týká českých zemí) se čeština stala státním jazykem a němčina pouze jazykem s ní rovnoprávným. Nicméně stát neoklešťoval německé školství a němčina byla povinným jazykem i na školách českých (a naopak). Nicméně Němci, potud vlastně Rakušané, jakožto příslušníci prvního národa v Předlitavsku to, že se stali národnostní menšinou v novém státě, neskousli. A nacionalismus v sousedním Německu přecházel do nacismu …
Tento stručný a zároveň dlouhý exkurs snad nastínil, že a proč Češi vnímali němčinu čím dál tím víc jako jazyk konkurenční až nepřátelský, ale nikoli jako cizí, cizozemský. Je pochopitelné, že po vyhlazovacích zvěrstvech, které příslušníci „nadlidské“ rasy spáchali, se dostavil odpor ke všemu německému a souhlas s vystěhováním německy mluvícího obyvatelstva. A Stalinovi taková situace v rámci vytváření Železné opony náramně vyhovovala …
Já jsem nacistickou okupaci nezažil, ale pamatuje se, jak mě ti, kteří
tu zkušenost měli, okřikovali, když jsem si chtěl nahlas opakovat německá
slovíčka nebo poslouchat německé rádio: „Já ty skopčáky poslouchat
nebudu!“ Chápu, že jim to evokovalo vzpomínky, které je lepší
nemít.
Vzhledem k tomu, že německy hovořící nacisté vraždili po celé Evropě,
přetrvává neobliba němčiny i u jiných národů, nejen u Čechů.
Samozřejmě, že ne všichni Němci podlehli rasovému šílenství, mezi jeho
oběťmi bylo i hodně rodilých Němců a poválečné německé generace
jistě nenesou odpovědnost za činy svých předků. Jen nevím, jak dlouho si
my, jako lidstvo, budeme pamatovat, jak dlouho může spáchané zlo ovlivňovat
budoucnost a zda si z toho bereme poučení.
Zní-li Vám němčina skoro stejně jako angličtina, je to Vaše cítění a na to má každý „právo“. Já to cítění nesdílím. Němčina svou hláskovou skladbou mnoha cizincům zní „ostře“. Jeden Američan mi řekl, že se Němčina dobře hodí k vojenským povelům.
Na závěr snad uvažte, zda je vhodné veřejně prohlašovat, že nějaký jazyk „zni jako kdyz utece nejakej chovanec z ustavu“. Co kdyby se to nějaký cizinec dozvěděl a odpověděl Vám, že jemu zní stejně čeština. 😉
0 Nominace Nahlásit |
vázený kraftwerk (krftwrk) !
jeste jsem neslysela, ze má snad nekdo mít negativní prístup
k nemcine…
co tím tady chces ríct? Asi je tvým nejvetsím práním, aby i pro Nemce
byla cestina nejhnusnejsím jazykem? Nastestí se jedná jen o 2 % –
takových jako ty…A uz sis vyzvedl tu dvacku „nekde“ za tvoji cinnost?
Hlavne abysme na to zase vsichni nedoplatili – kdyby nám mela tato 2%-ní
mensina vládnout ! :((
napred k osobnému postoju:
nemčina sa mi nepáči – je to tvrdý, hrkotavý jazyk.
a k tej nechuti k jazyku prispeli i nemci – je to arogantný národ (ale
to je môj osobný názor, nebrať ako smerodajné), kam prídu, tak si myslia,
že im to patrí.
pre mnoho čechov bola nemčina v čechách vlastne rodný jazyk, o čom
svedčí i množstvo českých spisovateľov a básnikov, ktorí písali
nemecky.
česi bežne vedeli nemecky (na rozdiel od dnešných čechov, ktorí nevedia
ani česky), takže nemčina sa považovala za normálnu vec.
existovai i nemecké vysoké školy.
ary
„kam prídu, tak si myslia, ze im to patrí“ – je dobrý vtip a casto
bohuzel i pravda, ale je to jako se vsím – jsme rozumní lidé, a tak
víme, ze se takto snadno nacházíme v predsudcích…Ö_Ö
jen bych chtela jeste podotknout, ze to byla od toho Kraftwerka (nem. elektrárna) pekná „podpásová"svinárna…a ríkám vám, — ten má "neco za lubem“… a bere za to prachy......(aspon to tak vypadá…)
annas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1427 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1337 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |