Proč byla Podkarpatská Rus v minulosti součástí Československa, když tam lidé nemluvili ani česky ani slovensky?

Je třeba znát historii,

„V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. . Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, kterými bylo právo na koupi (levné) půdy a zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žitomír, Ostroh a další. Některé vesnice byly zakládány „na zelené louce“, jiné se nacházely při ukrajinských vesnicích, kde tvořily místní části s původním názvem vesnice, který byl doplněn přídomkem „český“ (např. České Noviny, Český Malín, Český Boratín, Český Straklov atd.) Kromě zemědělství se začali čeští přistěhovalci zabývat i dalšími činnostmi, jako byl průmysl, obchod a řemesla. Českým kapitálem byly založeny strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, apod. V obcích byly zakládány školy, kostely, knihovny, vzkvétal kulturní a spolkový život. Čeští přistěhovalci podstatnou mírou přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích.“

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Voly%C5%88%C5%­A1t%C3%AD_%C4%8Ce%C5%A1i
¨-------
Znám osobně několik jedinců, jejichž prapra se do této oblasti odstěhovali a vím, jak zde žili. Po 2. světové válce se většina vrátila zpět. do svoí české vlasti,.. Vysvětlení najdete v odkazu na archiv Odpovědí. Ti, kdo zde zůstali, několikrát žádali naši vládu i prezidenta, aby jim umožnili návrat zpět. . Jinak Informací na netu je dost. Češi opustili to, co zde vybudovali, mohli s sebou do ČSR vzít jen potraviny na cestu. Mezi navrátivšíse jedince patří i Halina Pavlovská.,
¨¨¨¨¨¨

Popojení této oblasti souvisí s rozpadem Rakousko-Uherska pro 1. světové válce.

„Myšlenka spojení Podkarpatské Rusi, Slovenska a Čech v jeden státní celek vznikla již s koncem Velké války, ale prakticky se začala naplňovat v únoru 1919, kdy se na Mírové konferenci v Paříži mluvčí Podkarpatska Hrihorij Žatkovič a Anton Beskid dohodli s československou delegací a předložili plán na spojení Podkarpatské Rusi s ČSR jako autonomní oblast. Podotkněme, že přes velký odpor Maďarska, které se vždy snažilo o maďarizaci místního obyvatelstva. Existovaly i snahy o připojení k Ukrajině či Rusku. V květnu 1919 pak prezident T. G. Masaryk prohlásil: »Spojenci v Paříži uznali požadavek karpatských Rusů a přiřkli jim právo se přičlenit jako autonomní část k československému státu,« což byla vlastně reakce na tzv. Užhorodské memorandum, v němž se zástupci Podkarpatské Rusi vyslovili pro připojení k ČSR. Dne 10. září 1919 pak byla uzavřena mírová smlouva, podle níž se Podkarpatská Rus stala součástí Československa jako autonomní země s vlastním sněmem, který měl mít zákonodárnou moc v otázkách místní samosprávy, školství, náboženství apod. Desátý článek smlouvy stanovil: »Československo se zavazuje, že zřídí území Rusínů jihokarpatských v hranicích, určených čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, v rámci státu československého jako samosprávnou jednotku, která bude vybavena nejširší samosprávou slučitelnou s jednotností státu československého.“

http://www.na­sepravda.cz/te­ma/podkarpatska-rus-jako-soucast-ceskoslovenska/

Pročtěte si otázky a odpovědi v archivu.

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=Podkarpat­skl%C3%A1%20Rus

Upravil/a: annas

Tady máš podrobnosti: https://ceska­aslovenskahis­torie.estranky­.cz/clanky/pod­karpatska-rus.html

Diplomacie, politika.

To, jaká území tvoří ten nebo onen konkrétní stát, je věcí politiky a diplomacie. Sňatků, vyhraných a prohraných válek, výměny území etc. etc. etc.

Českou republiku také netvoří „Čechy, Morava a Slezsko“, v žádném případě. Království České je celé, to ano, ale je k němu připojeno Chebsko, ovšem nikoli celé, ale jen jeho část (podobně, jako je Okněžněné hrabství Tyroly rozděleno mezi Rakousko a Itálii), no a potom Západní Vitorazsko a část města Gmünd.

Morava není celá, chybí tzv. Pruská Morava, markraběcí enklávy, které byly roku 1742 postoupeny Prusku, např. Kietrz / Katscher / Ketř (https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Moravsk%C3%A9_en­kl%C3%A1vy_ve_Slez­sku). Naproti tomu je k Moravě připojeno Valčicko a Lednicko (Lednice, Valčice a okolí).

Se Slezskem je to ještě složitější, to je tvořeno jednotlivými knížectvími a vévodstvími. Knížectví Těšínské je rozděleno, dnes, mezi nás a Polsko, třeba.

To, že nástupnický samostatný stát na našem území bude Česko-Slovenský, bylo také věcí vyjednávání, včetně toho, která hraniční území budou patřit komu (Těšínsko, Valčicko, Lednicko, Hlučínsko …), bylo věcí vyjednávání za Velké války, no a potom po ní. Nic moc víc za tím není.

Žili tam i nějací Češi a Slováci , v r. 1930 cca 33 000. Dost složité dějiny, vysvětlení je zde:

Tady je mapka:
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/D%C5%AFsled­ky_prvn%C3%AD_sv%C4%9Bto­v%C3%A9_v%C3%A1lky#/me­dia/Soubor:%C3%96st­erreich-Ungarns_Ende.png

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Podkarpatsk%C3%A1_Rus