Proč byla Trója pod zemí?

Kdysi jsem zde dal podobnou otázku. Není to jen o Tróji, třeba i Praha má své vrstvy ze staré zástavby a archeologové po celém světě dělají vykopávky. Pravdu neznám, ale domnívám se, že je to dílem větrné eroze. Odněkud materiál odnese a jinde ho uloží a tak se dají najít zajímavé artefakty.
Např. v Londýně, když hloubili metro, našli kus měděného drátu ve vrstvách starých 5 000 let, což je důkazem, že už v té době měli drátový telegraf. V Moskvě, při stejné činnosti, ve vrstvách starých 6000 let nenašli nic, čímž trumfli Angličany, protože v té době už měli telegraf bezdrátový!

Práce na vykopávkách v Tróji odhalily 9 různých hlavních vrstev a různé mezivrstvy. Tyto vrstvy od doby bronzové až po římskou epochu vznikly tak, že toto město bylo stále znovu nanovo osidlováno a obydlováno. Nejdůležitějším stavebním materiálem byly nepálené a na vzduchu sušené cihly, které byly vrstveny na kamenný základ. Nová zástavba vznikla vždy po zarovnání staré stavby, což mělo za následek navýšení půdy a vznik více vrstev.

https://www.turecko-web.cz/clanky/troja-ilias

Myslím, že to „celkem hluboko“ je relativní z několika důvodů:

1. místo bylo osídleno v průběhu několika tisíciletí, naposledy ještě v helenistickém období – „pěkný kopeček, tak tam Římané založili město“

   viz obrázek na wikipedii, resp. i celý článek „Trója“

2. je to kopec, resp. ve svahu, takže vrstvy nejsou všude stejně hluboko

Koncept stratifikace (vrstvení) je jeden z základních principů archeologických vykopávek, ale jinak i docela věda. Pro zjednodušení je možné vlivy rozdělit na antropogenní (viz bod 1, pozdější osídlení, které klidně nemuselo navazovat na předchozí, protože bylo po mnoha stoletích, kdy už stopy nebyly) a geologické (to je v našem případě ten bod 2).

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Tr%C3%B3ja#/me­dia/Soubor:Sec­tion_Troy-Hisarlik-de.svg

Trója byla několikrát zničena a znovu obnovena. Zástavba (či trosky) tvoří přirozenou zádrž spraši, který se kolem trosek hromadí. Viděl jsem „Řopík“, z kterého koukal jen strop a kolem dokola byla zemina (přibylá navátím). Byl to takový nenápadný „v rovině kopeček“. Že jde o železobetonovou pevnostní stabu (bunkr) sis všiml teprve při soustředěném pohledu zblízka. Nešlo o úmyslné dodatečné „obházení materiálem“, prostě zub času vykonal své. Vegetace působí jako další záchytný faktor spraše, takže se nedivím, že necelých 100let stará fortifikace byla hned z první k nerozpoznání.

Trója měla na „zmizení“ podstatně více času. :)

BTW – V okolí Valmezu při kopání latríny našli hrůzně znetvořenou, deformovanou lidskou kostru starou 10 000 let! Což je důkazem, že již tenkrát tam řádil Kepler s tím svým jedovým a mutagenním "MEGACLOUMÁKEM!! ;) :D

Zajímavý článek

https://www.na­tionalgeograp­hic.com/histo­ry/magazine/2015/12/t­he-lost-city-of-troy/

„Jak archeologové našli ztracené město Trója
Toto město odsouzené k zániku v srdci trojské války bylo ztraceno po tisíce let, dokud tým německých archeologů neodhalil starobylé místo.“

"_HEINRICH SCHLIEMANN, německý archeolog, byl na konci 19. století v Turecku na excentrické výpravě. Vykopal umělý val, který zakrýval dlouho opuštěné osady. Web známý jako Hisarlik znalo jen pár odborníků. Ale jak Schliemann kopal, vkládal naděje do hledání ruin nejslavnějšího města v klasické literatuře: Tróje.

1868 Heinrich Schliemann s kopií Iliady v zavazadlech přijíždí do Turecka odhodlaný objevit skutečné místo Tróje.

1870 Po dvou letech frustrace a navzdory tomu, že neměl od osmanských )řadů povolení, začíná Schliemann kopat. Objeví několik Troysů, každý postavený na troskách posledního.

1873 Po dosažení úrovně města Troy II najde sklenice a velkou budovu, o které se domnívá, že je Priamovým palácem. V květnu najde hordu zlata, kterou pojmenuje Priamův poklad, než ji propašuje z Turecka do Německa.

1882 Schliemann požádá o pomoc Wilhelma Dörpfelda, který pokračuje v kopání i po Schliemannově smrti v roce 1890. Dörpfeld navrhuje, aby Troy VI, nikoli Troy II, bylo město zvěčněné v Homérově eposu.

1932 Carl W. Blegen přijíždí do Tróje a pracuje zde až do roku 1938. Došel k závěru, že Trója VI byla zničena zemětřesením a nikoli palbou. Když studuje Tróju VII, objeví důkazy o požáru a dojde k závěru, že by mohlo jít o Homérovo město.

1988 německý archeolog Manfred Korfmann zahájil vykopávky, které pokračují až do jeho smrti v roce 2005. Korfmann tvrdí, že Troy VI se jeví jako nejpravděpodobnější kandidát na město řecké legendy.

Další nadpisy
Kořeny války
UVNITŘ TRÓJSKÝCH ZDÍ – video prezentace
Hrdina padá
Lstivý plán
Otevřené dveře, podezřelé mysli
Kůň je kůň

MNOHO VRSTEV TRÓJE
2700 př. Nl Troy (I) byla založena poblíž Dardanelovy úžiny. Zdá se, že toto první město bylo zničeno požárem.

2500–2300 př. Nl Toto místo (Trója II) zpočátku označil Heinrich Schliemann za město Homerova příběhu.

1700–1250 př. Nl Troy VI, která v té době prosperovala, je nyní považována za Homérovu legendu. Mělo 6 000 obyvatel.

1250–1100 př. N.l. Po zničení Tróje VI je město znovu přestavěno (Trója VII). V Hisarliku uspějí další dva.

8. století před naším letopočtem skládá Homer Ilias a Odyssey . V roce 1870 inspirovaly Heinricha Schliemanna k hledání skutečné Tróje.

https://orien­talismus.cz/tex­ty/Troja.html

"Orientalismus

Owen Jarus je novinář na volné noze. Vystudoval na historii a geografii na University of Toronto a žurnalismus na Ryerson University. Píše převážně články o historii a archeologii

Tradice
Počátky města
Homérova Trója?
Pozdější Trója
Poutní místo
Trójská válka – pravda nebo fikce? "

Upravil/a: annas

Město obsahuje až 9 městských vrstev. Ta Homérova Trója byla ve vrstvě z období asi 1300 let př. n. l.
https://www.turecko-web.cz/clanky/troja-ilias

Upravil/a: Midoc