Proč foťák ostří dál než nekonečno?

Je to proto, aby se objektiv mohl použít na různá těla, která se mohou nepatrně lišit.

Asi je několik důvodů, proč tam tu vůli ponechat. Nasazení na jiné tělo, výrobní tolerance, teplotní vlivy a – to tu ještě nebylo napsáno – motorový autofocus, který pro úsporu času nejdřív spustí motorek a teprve během přeostřování počítá, kdy má dát stop. Když přejede, tak se vrací. A kdyby byla na konci zarážka, tak by to asi ten motorek namáhalo. Dalo by se to vyřešit nějakým koncovým vypínačem, ale spolu s předchozími důvody je to asi jednodušší takhle.

Soudruzi z NDR asi někde udělali chybu. Nebo zakopaný pes je ve vlastním oku. Opravdu nepotřebuješ žádnou korekci zraku? Někdy to přichází docela nenápadně. Já když jsem chtěl fotit ostře, musel jsem do hledáčku koukat přes brýle.

Nejspíše proto, že se ty mechanické součástky nedají udělat tak přesně, aby zarážka na konci dráhy byla na optickém nekonečnu.

Kvůli přídavnému teleobjektivu

Soudruzi z NDR neudělali chybu, jen chtěli vidět dál, než je zvykem ve vašich končinách. Napsali tak a udělali jinak, tu mikrovzdialenosť k hvězdám dokázali přeostření překonat vzdáleností až k nekonečnu.

Při běžném komerčním fotoaparátu nenajdete absolutní soulad s označením vzdálenosti se skutečným ostřením objektivu a vlastním viděním. Je to způsobem jejich zpracování a výroby.

Upravil/a: led

Je lepší nechat nějakou nevyužitelnou vůli navíc než pak řešit stížnosti, že s tím foťákem není možné pořádně zaostřit…

Třeba Tokiny 11–16, 11–20 a určitě i další, s kterými nemám zkušenost, mají ostření na nekonečno úplně na doraz. Takže v noci, při hvězdách, nemusím tohle řešit 🙂