annas
Lebka je připomínkou smrti, symbolem fyzického zhroucení po smrti
druhého a uvědoměním si toho, že smrt je nevyhnutelná pro všechny. Hamlet
pohledem na lebku rozvíjí svou fantazii, vzpomíná na toho, jemuž lebka
patřila (dvorního šaška), uvažuje o sebevraždě. Ve svých úvahách si
Hamlet uvědomuje, že smrt stírá rozdíly mezi lidmi – bohatými či
chudými. Všichni se rozpadnou na prach stejně jako kosti těch, kteří jsou
už dávno pryč.
12Kdo udělil odpovědi palec? led, dudu, quentos, vagra, iceT, dědapetr, anonym, Kroupič, Drap, fcoop, Lucijej, Damiana
před 4581 dny
|
0 Nominace
Nahlásit
|
Damiana
Jen doplním Annas, že ten šašek se jmenoval Yorick.
Každý také zná Hamletův slavný monolog, kdy princ dánský, třímaje
lebku, deklamuje „být či nebýt, toť otázka“ (popř. „žít či
nežít, to je oč tu běží“). A právě lebka je omyl, k monologu vůbec
nepatří. Hamlet sice nad lebkami přemítá na hřbitově: „Ta lebka mívala
jazyk a taky kdysi zpívala. Jak surově ten chlap jí tříská! Jako by to
byla skráň Kainova.“ – ale svou řeč o bytí a nebytí pronesl
nejméně o deset obrazů dříve.
dudu
Vaše otázka je zajímavá, stejně jako dokolaná je již tradičně
odpověď paní Annas. Pokud začneme laškovat s fantazií, některé
volnomyšlenkáře může i napadnout, že lebka byla žena. Pak mladému
princi sice už nezbylo, než vycházet z reality, ale možná by u původní
majitelky zbytku skeletu rád popatřil i její jiná místa dle toho byl-li
horňák, či dolňák. Pan Shakespera mně snad promine…
led
Hamlet svoj pohľad vyjadruje svojim monológom. nevidí lebku, ale vidí
„úbohého Yoricka, kráľovho šaša, človeka mnohých tvári, znalca
života“ človeka sprevádzajúceho jeho detstvo, učiaceho spoznávať život
nielen kráľa a jeho dvoranov, ale i život okolo hradu.
„Pak za úsměv jsem dobře uměl skrýt
i hněv, i hořkost, tajné roztrpčení.
Tohle mne šašek stačil naučit…
ubohý Yorick… už tu dávno není…“
http://www.wysotsky.com/1029.cs_/166.htm