Odpoveď byla označena jako užitečná

Původně to byl Mladý (resp. Nový) Boleslav, ale protože významem bylo ´Boleslavův´ a neexistovala přípona „-ův“, bylo toho významu dosaženo použitím přípony „-jъ“.
A slova s touto příponou byla posléze skloňována podle vzoru „kost“ (tedy Boleslav – Boleslavi), tedy se v cca 16. století ´změnil´ ten Boleslav v tu Boleslav…
😉

Bylo to docela jinak, než uvádí mowla..

Souvisí samozřejmě s historickým vývojem jazyka a rozdílným skloňováním Původní kmenové se stalo rodovým, takže u některých slov se změnil rod. .

Cituji z Naší řeči Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 4

„Kategorie rodu těchto jmen neplyne jednoznačně z jejich zakončení, ale vyplývá z tradice a historických faktů jazyka. Historicky jsou jména typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl svým původem (jak uvádí J. Gebauer zpodstatnělá přídavná jména přivlastňovací (utvořená příponou -j6 od mužských jmen osobních, např. Olomút + j6, Boleslav + j6, “

Dnes jsou oběma jména homonyma, ale ve staré češtině to tak nebylo.
Jak to bylo ve staré češtině u tzv. – i kmenů. Původně sem patřila mužská i ženská jména. Jenže mužská jména byla vzácná a během vývoje přešla k jiným vzorům.

Takže Boleslav6 (křestní jméno) se skloňovalo podle vzoru kost. stejně jako město Boleslav6). Křestní jméno – ten Boleslav zánikem kmenového skloňování přešlo ke vzoru pán, rozlišil se rod, město Boleslav zůstalo u vzoru kost (některé tvary i podle píseň).
Boleslav – masc. ., později fem., jméno místní x Boleslav, -a, masc., jméno. osobní.

Od zakončení Boleslavj6 (vlastně Boleslaví hrad se přechodem ke skloňování rodovému stal Boleslavóv – hláskovým vývojem = Boleslavův hrad jako pánův hrad

Proto Ten Boleslav x ta Boleslav- 6 = jer).

původně se jmenovala Mladý Boleslav,ale to byl hrad
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Mlad%C3%A­1_Boleslav pak došlo k přejmenování První věrohodnou zprávu o hradu máme z roku 1130. Z této doby je i doloženo první odlišení jména hradu s užitím přívlastku – Boleslav je zván Novým Boleslavem, v latinské podobě „de Nouo Bolezlau“. Hradisko rozkládající se na místě historického jádra Mladé Boleslavi se stalo v 11. století centrem rozsáhlého správního celku, který zahrnoval oblast Pojizeří od dolního toku Jizery až po zemské hranice na severu. Již ve 12. století je nazýván Boleslavskem. Boleslav se stala článkem tzv. hradské soustavy, prvního správního systému země. Boleslavské hradiště zůstalo majetkem českých panovníků i po celé 13. století, kdy značná část Boleslavska přešla do majetku rodu Markvarticů, rodu, ze kterého vyšly další, již osamostatnělé šlechtické rody, které po staletí spoluvytvářely historii nejen Boleslavska a Pojizeří, ale celé země.
Ve 13. století už osídlení na Podolci nabylo městského charakteru. Konaly se zde pravidelné týdenní trhy a trhová osada postupně získala některá městská práva a jakési správní zřízení. V roce 1255 zde byla založena johanitská komenda při kostele sv. Víta. Krátce před tím asi dostal Markvartic Jaroslav z Hruštice od panovníka úřad kastelána na Mladé Boleslavi a do svého přímého držení tržní osadu Podolec. Boleslavský hrad ztratil svůj význam jako správní centrum po vybudování nedalekého královského hradu Bezdězu, navíc byl i s podhradím buď za válek s Otou Braniborským nebo v následujících odbojných revoltách šlechty zničen a vypálen. Hrad zůstal pustý, tržní městečko bylo pozvolna obnoveno. Ještě v roce 1318 král Jan Lucemburský považoval pustý boleslavský hrad za svůj majetek, ale záhy poté se i tento poslední zbytek panovnického majetku na Boleslavsku dostal do rukou Markvarticů, respektive jejich odnože – pánů z Michalovic: http://www.mb-net.cz/historie-mesta/ms-24384/p1=24384