Odpoveď byla označena jako užitečná
Původně to byl Mladý (resp. Nový) Boleslav, ale protože významem bylo
´Boleslavův´ a neexistovala přípona „-ův“, bylo toho významu
dosaženo použitím přípony „-jъ“.
A slova s touto příponou byla posléze skloňována podle vzoru „kost“
(tedy Boleslav – Boleslavi), tedy se v cca 16. století ´změnil´ ten
Boleslav v tu Boleslav…
😉
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Irisa Nahlásit |
Souvisí samozřejmě s historickým vývojem jazyka a rozdílným skloňováním Původní kmenové se stalo rodovým, takže u některých slov se změnil rod. .
Cituji z Naší řeči Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 4
Dnes jsou oběma jména homonyma, ale ve staré češtině to tak nebylo.
Jak to bylo ve staré češtině u tzv. – i kmenů. Původně sem patřila
mužská i ženská jména. Jenže mužská jména byla vzácná a během
vývoje přešla k jiným vzorům.
Takže Boleslav6 (křestní jméno) se skloňovalo podle vzoru kost. stejně
jako město Boleslav6). Křestní jméno – ten Boleslav zánikem kmenového
skloňování přešlo ke vzoru pán, rozlišil se rod, město Boleslav zůstalo
u vzoru kost (některé tvary i podle píseň).
Boleslav – masc. ., později fem., jméno místní x Boleslav, -a, masc.,
jméno. osobní.
Od zakončení Boleslavj6 (vlastně Boleslaví hrad se přechodem ke skloňování rodovému stal Boleslavóv – hláskovým vývojem = Boleslavův hrad jako pánův hrad
Proto Ten Boleslav x ta Boleslav- 6 = jer).
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap, kenyrts Nahlásit |
původně se jmenovala Mladý Boleslav,ale to byl hrad
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlad%C3%A1_Boleslav pak
došlo k přejmenování První věrohodnou zprávu o hradu máme z roku
1130. Z této doby je i doloženo první odlišení jména hradu s užitím
přívlastku – Boleslav je zván Novým Boleslavem, v latinské podobě
„de Nouo Bolezlau“. Hradisko rozkládající se na místě historického
jádra Mladé Boleslavi se stalo v 11. století centrem rozsáhlého
správního celku, který zahrnoval oblast Pojizeří od dolního toku Jizery
až po zemské hranice na severu. Již ve 12. století je nazýván
Boleslavskem. Boleslav se stala článkem tzv. hradské soustavy, prvního
správního systému země. Boleslavské hradiště zůstalo majetkem českých
panovníků i po celé 13. století, kdy značná část Boleslavska přešla
do majetku rodu Markvarticů, rodu, ze kterého vyšly další, již
osamostatnělé šlechtické rody, které po staletí spoluvytvářely historii
nejen Boleslavska a Pojizeří, ale celé země.
Ve 13. století už osídlení na Podolci nabylo městského charakteru. Konaly
se zde pravidelné týdenní trhy a trhová osada postupně získala některá
městská práva a jakési správní zřízení. V roce 1255 zde byla
založena johanitská komenda při kostele sv. Víta. Krátce před tím asi
dostal Markvartic Jaroslav z Hruštice od panovníka úřad kastelána na
Mladé Boleslavi a do svého přímého držení tržní osadu Podolec.
Boleslavský hrad ztratil svůj význam jako správní centrum po vybudování
nedalekého královského hradu Bezdězu, navíc byl i s podhradím buď za
válek s Otou Braniborským nebo v následujících odbojných revoltách
šlechty zničen a vypálen. Hrad zůstal pustý, tržní městečko bylo
pozvolna obnoveno. Ještě v roce 1318 král Jan Lucemburský považoval
pustý boleslavský hrad za svůj majetek, ale záhy poté se i tento poslední
zbytek panovnického majetku na Boleslavsku dostal do rukou Markvarticů,
respektive jejich odnože – pánů z Michalovic: http://www.mb-net.cz/historie-mesta/ms-24384/p1=24384
0
před 3858 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Musím upřesnit odpověď mowla, nebylo to tak). Koncovka – ův (staročesky -óv existovala).
Souvisí samozřejmě s historickým vývojem jazyka a rozdílným skloňováním Původní kmenové se stalo rodovým, takže u některých slov se změnil rod. .
Cituji z Naší řeči Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 4
„Kategorie rodu těchto jmen neplyne jednoznačně z jejich zakončení, ale
vyplývá z tradice a historických faktů jazyka. Historicky jsou jména typu
Olomouc, Boleslav, Litomyšl svým původem (jak uvádí J. Gebauer
zpodstatnělá přídavná jména přivlastňovací (utvořená příponou -j6
od mužských jmen osobních, např. Olomút + j6, Boleslav + j6, “
Dnes jsou oběma jména homonyma, ale ve staré češtině to tak nebylo.
Jak to bylo ve staré češtině u tzv. – i kmenů. Původně sem patřila
mužská i ženská jména. Jenže mužská jména byla vzácná a během
vývoje přešla k jiným vzorům.
Takže Boleslav6 (křestní jméno) se skloňovalo podle vzoru kost. stejně
jako město Boleslav6). Křestní jméno – ten Boleslav zánikem kmenového
skloňování přešel ke vzoru pán, rozlišil se rod, město zůstalo u vzoru
kost (některé tvary i podle píseň).
Boleslav – masc. ., později fem., jméno . místní x Boleslav, -a, masc.,
jméno. osobní.
Od zakončení Boleslavj6 (vlastně Boleslaví hrad se přechodem ke skloňování rodovému stal Boleslavóv – hláskovým vývojem = Boleslavův hrad jako pánův hrad ).
Ten Boleslav c ta Boleslav-
(6 = jer).
Dnes jsou oběma jména homonyma, ale ve staré češtině to tak nebylo.
Jiný příklad. Ve staré češtině existovalo tzv. skloňování kmenové, nikoliv rodové. Např. Ke vzoru žena (-a kmeny) patřila jména hrdina, vladyka, atd. Proto k vladycě jako k ženě. Asi v 15. století zaniklo kmenové skloňování a vzniklo rodové – takže koncovka k vladykovi x k ženě.
annas | 5913 | |
Drap | 4625 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1651 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1422 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1320 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |