Země je uvnitř žhavá a teplo jde stále z jádra ven. Ohřívá tedy
i její povrch. Na zemi svítí slunce- 1kW na metr- stále ji ohřívá.
Taky tady spálíme mj. např. 2 litry nafty na osobu denně!
Přitom pryč do vesmíru – do vzduchu resp. vzduchoprázdna toho tepla moc
neuniká. Vždyť je tam vzduchoprázdno a to „teplo nežere“.
Proč tedy jsme se už dávno neuvařili? Proč už není povrch země dávno
žhavý?
Ví to někdo?
Děkuji
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Kepler před 2880 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Teda, to je pecka, pokusím se vysvětlit postupně. Povrch Země, tedy její kůra se neohřívá od jejího nitra, když tak pouze v sopečných oblastech. Normálně je zemská kůra silná několik desítek kilometrů. To, co skutečně povrch Země ohřívá je jen Slunce. Přebytečné teplo uniká jen a jen radiací do okolního vesmírného a vzduchoprázdného prostoru, k tomu žádné médium nepotřebuje. Jediná příčina, proč je na Zemi snesitelná teplota, je složení atmosféry. Více skleníkových plynů, které dokáží akumulovat teplo a nepouštět jej ven – máme Saharu i v Antarktidě. Pokud jich budeme mít míň, tak nám bude pěkná kosa. Zatím tomu velí obsah CO2. Za mého života se jeho obsah v atmosféře zvýšil o 1/3. Absolutně jsou to miliiprdy, ale s obrovským dopadem.
0 Nominace Nahlásit |
Nesouhlasím s Keplerem že povrch Země není ohříván z jejího
středu. Je. Otázka je nakolik výrazně. Ve srovnání s energetickým ziskem
ze Slunce to asi nebude moc. Můj tip je tak kolem 10%.
Tvé: „Vždyť je tam vzduchoprázdno a to "teplo nežere“." je omyl.
zbavujeme se energie stejným způsobem jako ji přijímáme od slunce.
Vyzařovací zákon říká, že měrná vyzařovaná energie černého tělesa
je úměrná 4. mocnině teploty. V meziplanetárním měřítku je to jediný
významný způsob přenosu tepelné energie. „černé těleso“ je těleso
s takovým povrchem který nemá na žádných vlnových délkách žádné
speciální vlastnosti (obecné povrchy právě některé vlnové délky
odráží, což zároveň znamená že na dané vlnové délce sami
nezáří).
Před časem jsem to i počítal, ale teď jsem na to línej. Tuším, že by
vycházelo něco kolem 500–600W.
0 Nominace Nahlásit |
Sluníčko v zimním období na nás kašle ,sluníčko ohřívá povrch – jádro nee .
Upravil/a: anonym
0
před 2880 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dochy: připouštím, že zemské teplo povrch taky ohřívá, ale ten podíl asi bude naprosto bezvýznamný. Jinak bychom neměli v Antarktidě až –80 st. S tou tepelnou radiací od Slunce i vlastním vyzařováním Země máš naprostou pravdu.
Celková tepelná ztráta Země je cca 44,2 TW. Z toho radioaktivní rozpad dodáva 30 TW. Zbytek je Slunce a termální gradient jádra Země – v poměru 99,97% k 0,03%.
https://en.wikipedia.org/wiki/Geothermal_gradient
https://en.wikipedia.org/wiki/Earth%27s_internal_heat_budget
https://en.wikipedia.org/wiki/Geothermal_energy
https://en.wikipedia.org/wiki/Planetary_equilibrium_temperature
https://en.wikipedia.org/wiki/Earth%27s_energy_budget
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brouk_Pytl%C3%ADk
a tak dále!
Dík za zdroje, zvlášť toho Pytlíka 😉
Po zběžném skouknutí v nich vidím nějaké rozpory, večer se to pokusím
přelouskat a dát dohromady nějak… lidsky 😉
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |