Proč je tak neobsazená pozice přikládač do kotle?

Lepší je topič v letním kině.

Tieto miesta sú držané pre nádejných politikov, budúcich disidentov.

Kde to bylo?

Bo dosud teče ruský plyn, ale to se může záhy změnit a ještě BUDE TLAČENKA! );

O takové pozici jsem nikdy neslyšel, pokud pominu pořad Kotel, který se v devadesátkách vysílal na Nově. Možná je to tím, že se rozmohly plynové kotle a plyn se do kotle lopatou nepřikládá. Už i u parní lokomotivy nazývané Štokr byl mechanický přikladač.

Pozice přikládače do kotle na mě působí skoro podobně jako ohýbač rohlíků, navrtávač děr do ementálu, řidič výtahu, plavčík na lyžařské sjezdovce, kameraman v rozhlase nebo učitel hry na flašinet.

Pracovní pozice přikládače do kotle bývá často neobsazená z několika důvodů:

1. Fyzicky náročná práce: Přikládání do kotle může být fyzicky náročná práce, která vyžaduje silného pracovníka. Ne každý je schopen zvládat tuto úlohu.
2. Surové podmínky: Podmínky v kotelne mohou být extrémně nepříjemné – například vysoké teploty, špína a prach. Ne každý je ochoten pracovat v takovém prostředí.
3. Vysoké riziko: Práce s otevřeným ohněm a vysokými teplotami představuje zvýšené riziko úrazů. Firmy mohou mít obtíže najít ochotné zájemce o takovouto práci.
4. Nízký plat: Plat přikládače do kotle nemusí odpovídat množství a náročnosti vykonané práce, což může odrazovat potenciální pracovníky.
5. Automatizace: Mnohé moderní kotle jsou dnes plně automatické, proto není potřeba manuální práce přikládače. Starší, manuálně obsluhované kotle se stále méně používají.
6. Nedostatek dlouhodobých vyhlídek: Pracovní pozice přikládače do kotle často nabízí malou možnost profesního růstu, což může být pro některé pracovníky demotivující.