Proč jsou lidé tak nevěřící a zkostnatělí ?

Lidé nejsou ani zkostnatělí, ani nevěřící, to s tím nemá nic společného.

Naši předci, vcelku normálně, jedli nejen kopřivy, listy pampelišek nebo medvědí česnek či šťovík, ale taky veverky, vrány, chrousty či zpěvné ptáky. Ten důvod byl, poněkud, prostý: veškeré dovážené poživatiny musely být trvanlivého typu, tj. dováželo se prakticky jenom koření, o zbytek jídla se muselo postarat dané místo. Až někde do 60. let byly bílkoviny, svým způsobem, luxus, protože maso bylo, nejprve, poměrově k mzdám relativně drahé, no a potom byl přídělový systém, za Protektorátu, a po válce až do roku 1953, a i když se zrušil přídělový systém, tak zase byla měnová reforma, a k tomu bylo masa na krámě omezené množství.

S tou zeleninou to bylo taky všelijaké. Někdy se neurodilo, někdy to pomlátily kroupy, a potom, nebyly chladničky. Něco se zkvasilo, jako kysané zelí, okurky atp., něco vydrželo nějakou dobu v relativně chladném sklepě, který kdysi stával skoro u každého stavení a lidé věděli, jak a kde takový sklep postavit, ale jinak to byla saisonní záležitost, a pokud se, z jakékoli příčiny, neurodilo, tak něco žrát museli, a tak vzali za vděk třeba tím, cos vyjmenoval. Navíc nebylo tolik koření. Ano, od pozdního baroku se stává relativně běžný pepř, protože jeho cena klesla, ale třeba paprika byla pořád drahá. Tak se více kořenilo zeleným kořením.

Dnes je to o tom, že bílkovin je dost, otázkou spíše je, jak kvalitní maso většina lidí jí, když se láduje tunami „masa“ z rychlokuřat a uzeninami, které maso pomalu ani neviděly (a u nás to ještě není tak strašné!). Zároveň se máme tak dobře, že si lidé tu lenost, plytkost a nihilismus mohou dovolit. Tak proč by se ládovali nějakýma chroustama, či ptákama, nebo Tebou uvedenou volně rostoucí „zeleninou“, když je toho na krámě dost, a za pár kachlí?

Já znám spoustu, i relativně mladých, lidí, co nikdy nejedli tatarák, pravou svíčkovou, panenku, ústřice, slávky, chobotnice nebo krevetu či humra. Oni po tom ani netouží, a asi by to ani nepozřeli. Tak: proč jim dělat násilí?

Kdo zná a chce tak používá. Používam dost asto, přesto neznám žádný plevel, který by chutí nahradil třeba rajčata, papriku, nebo meloun. Ty takové znáš?

Plevel se pěstovat nedá. Pokud něco záměrně pěstujeme, není to plevel.

Domnívám se, že je to trochu jinak. ;D
Lidé jsou spíše neznalí, nezajímají se (až hloupí). U lékaře natáhnou ruku pro tablety, sami se zřídka snaží něco pro sebe udělat (zajímat se jak a co). Ignorují, že výživa je zásadní, základním kamenem ke zdraví.
Kdo nemá zahradu, musel by plevek někde „narvat“. Hrozí mu u toho pohyb, cestování i pokuta (vše někomu patří).
Ti, kteří vědí, mohou a chtějí tyto dary přírody užívají.
Zbytek bude, až půjde do tenkých. Mnozí se budou ještě rádi pást. Využijí vše dostupné, budou zpracovávat i nať z mrkve a slupky od brambor.