Podle vědců je nepravděpodobné, že by existovala vesmírná tělesa
třeba krychlového tvaru.
Za vším totiž stojí gravitace, která působí na všechna tělesa ve
vesmíru. Při Velkém třesku došlo k nashromáždění obrovského
množství částic a plynů, které rozmetaly do celého vesmíru miliardy
těles. Při prvotním rozpínání vesmíru ale byla většina těchto těles
žhavých a roztavených, už tehdy na ně ale působila z jejich středu
gravitace.
Právě ta se postarala o to, že se planety a hvězdy zakulatily. Působí
totiž na povrchu těles všude stejně a žhavý materiál tak vtáhla
dovnitř, čímž tato tělesa zakulatila. Nutno dodat, že máloco je ve
vesmíru dokonalá koule a i naše Země je spíše šišatá, tvar například
krychle ale díky působení gravitace zkrátka mít nemůže.
Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou.
Pokud se srazí dva asteroidy ve vesmíru, mohou se z nich odštěpit kusy tak,
že dostanou jiný tvar, než koule. Většinou jde ale stále o určitou
podobu šišatého tvaru.
Zdroj: https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/226947-proc-jsou-planety-a-hvezdy-kulate-ve-vesmiru-krychli-podle-vedcu-nikdy-nenajdete/
🙂
0 Nominace Nahlásit |
Protože gravitace působí rovnoměrně všemi směry a částice zaujímají polohu s co nejnižší potenciální energií. Čemuž odpovídá v prostoru tvar koule. :)
0 Nominace Nahlásit |
Protože ta tělesa většinou buď vznikla tuhnutím tekuté hmoty, anebo pořád jsou tekutá či plynná, a tedy je drží pohromadě gravitace a vytváří „rovnou hladinu“, tedy tvar, kdy povrch je na všech místech od středu zhruba stejně daleko. Jiný tvar mívají ta tělesa, který vznikla například odlomením od jiného tělesa nebo byla deformována srážkou. Menší kosmická tělesa – asteroidy či planetky – mívají tvary dost různé, až bizarní. Mnoho z nich je výsledkem rozpadu většího asteroidu. Třeba i oba měsíce planety Mars, Phobos a Deimos, mají dost nepravidelný tvar a jde nejspíše o odchycené asteroidy.
2Kdo udělil odpovědi palec? hastrmanka, Malvína
před 1804 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pokud je těleso dostatečně velké, jiný tvar ani zaujmout nemůže. Koule je těleso s nejmenším povrchem při daném objemu. Ten tvar určuje gravitace. Může ale mít i tvar rotačního elipsoidu, pokud rychle rotuje okolo své osy. Z tohoto důvodu je např. Saturn mírně zploštělý vlivem odstředivých sil.
Upravil/a: Kepler
2Kdo udělil odpovědi palec? hastrmanka, marci1
před 1804 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Protože ta větší tělesa formuje gravitace. Díky gavitaci je jakýkoliv jiný než právě kulatý tvar většího tělesa nestabilní a dříve či později se v ten kulatý zhroutí či přetransformuje. https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/226947-proc-jsou-planety-a-hvezdy-kulate-ve-vesmiru-krychli-podle-vedcu-nikdy-nenajdete/ Nakonec i singularita je koule o poloměru nula 🙂
Upravil/a: anonym
2Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, hastrmanka
před 1803 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Protože gravitační pole nutí všechno, co může, spadnout či stéci do polohy s nižší polohovou energií. To v lokálním měřítku konkrétního samostatně putujícího (tím myslím, že se nedotýká ničeho dalšího a další objekty, které by těleso ovlivňovali jsou od daného tělesa výrazně dále než jsou vlastní rozměry uvažovaných těles – tudíž je pro účely vzájemné interakce můžeme považovat za bodová) znamená, že jakákoli část hmoty vyčnívající nad úroveň okolí má díky vlastní gravitaci tělesa tendenci posunout se ve směru gravitační síly, tj k těžišti tělesa. Když to vztáhneme na veškerou hmotu: veškerá hmota tělesa se bude snažit dostat co nejblíže k těžišti. Nejlepší uspořádání, kdy se to té hmotě maximálně daří, je právě uspořádání do koule: Nad povrchem tělesa není žádná další hmota, která by mohla „chtít“ dostat se níže.
Čím je těleso hmotnější a menší, tím více snahy projeví při pokusech stát se kulatým. Čím je tekutější, tím lépe se mu daří těm snahám vyhovět.
Proti kulatosti pak působí:
a další
Marci: „Jediná možnost, jak by mohla planeta nebo asteroid změnit tvar, je srážkou.“ A co třeba sopečné erupce, tektonika apod?
Bobek: „Protože ta tělesa většinou buď vznikla tuhnutím tekuté hmoty, anebo pořád jsou tekutá či plynná“ ani pevná tělesa nemají neomezenou možnost být nekulatá. Čím jsou hmotnější, tím menší prohřešky proti kulatosti dokáže soudržnost/pevnost materiálu udržet.
„Protože koule má nejmenší povrch“ – tam já tedy příčinu nevidím. To je podle mně spíše důsledek toho všeho. Snaha o co nejmenší povrch se podle mně uplatní spíše u povrchového napětí kapalin. U plynu to nemá smysl, u pevné hmoty také moc ne.. Takový poletavý prach s tím zmenšením povrchu nic moc nenadělá… Řekl bych, že to má smysl uvažovat u rozměrů řádově v milimetrech. U rozměrů ve stovkách až statisících kilometrů moc ne.
0
před 1804 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Všechno důležité, je kulaté. To už říkal „Drchlík“ v Návštěvnících.
0
před 1802 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jak (zde) již pěkně řekl pan Kepler: Koule je těleso s nejmenším povrchem při daném objemu. U vesmírných těles hraje samozřejmě velkou roli gravitace, ale příroda je tak nastavena celkově. Ze stejného důvodu jsou kulaté třeba i bubliny, kapky atd.
0
před 1769 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Koule je nejdokonalejší pravidelné těleso. Ve vesmíru vznikají tělesa od středu, na něj se nabaluje materiál (pevná hmota nebo plyn). Např. Sluneční soustava vznikla z rotujícího disku plynů a prachu, kde ve středu byl tento materiál nahuštěn a pak začala působit gravitační síla a vznikla koule, plynné těleso. Při dostatečném stlačení gravitací pak došlo ke spuštění fúzní reakce, která mění vodík na hélium, přičemý vzniká energie (teplo, světlo…). Vzikla hvězda. Slunce (má tvar koule) je ve vyváženém stavu, kdy na jedné straně působí fúzní energie směrem od středu (rozpínavě) a na straně druhé gravitace působí do středu (stlačuje hmotu). Proto Slunce funguje ve tvaru koule. – Pevná tělesa z prachu a kamenů se formují do tvaru pravidelné koule až od průměru asi 1 000 kilometrů; při menším rozměru tělesa gravitace není dostatečná pro zformování koule. Proto menší asteroidy, jádra komet či např. oba měsíce Marsu mají nepravidelné tvary.
zeeue: že je koule těleso s nejmenším povrchem při daném objemu je sice fakt, ale gravitaci, která planety tvaruje je to u pr… Pokud na planetě začnete stavět sloupy jeden vedle druhého 10 cm v průměru a metr na výšku z místní horniny, povrch planety tím zmnohanásobíte a té planetě to bude víceméně jedno.
ge0rge: I s Tebou musím nesouhlasit. „Nakonec i singularita je koule o poloměru nula“ když tohle zatím pokud vím nikdo neví. Pokud jseš si jist a dokážeš to, nejspíš získáš Nobelovku 😉
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1079 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |