Proč komunisté nechtěli aby se lidé vzdělávali?

Tak bych to vyloženě neřekl. Akorát, že komunismus/so­cialismus „oslavoval“ dělníka (mechanici, různí pracovníci v továrnách/vý­robnách i ve službách, řemeslníci, zemědělci a podobní) – i když byl třeba tupý. ;) Intelektuály zase tak moc nechtěli. K čemu? :D Ale neřekl bych, že nechtěli, aby se lidé vzdělávali… akorát to nemělo moc smysl (to vyšší vzdělání), zvlášť když se kolikrát upřednostňovala obyčejná dělnická práce nebo i „dělníci“ na vyšších pozizích (tedy, že mohli rozhodovat i o něčem, o čem nic moc nevěděli), kteří zasedali i v různých výborech a nezvdělaný (složitý) byrokratický aparát. U přijetí na VŠ panovala i velká řekněme diskriminace a různé hodnocení, do které kategorie občana zapadáš. A taky sis to musel dovolit (nebo tvoje rodina); bylo lepší/vhodnější jít hned po SŠ pracovat.

Důležité hlavně bylo, abys byl ve straně. Pak už jsi ani nemusel studovat. Stačila obyčejná práce. ;) S vyšším vzděláním ses taky nemusel moc uplatnit, neměl by ten člověk příležitost pro lepší příjmy.
Myslím, že abys tehdy mohl studovat na VŠ, tak bylo lepší být ve straně – nebo tedy mít alespoň (jednoho) rodiče ve straně, dále mít dobrý kádrový posudek a doporučení od středoškolského třídního učitele, ještě nějaké další posudky/doporučení, vhodná i nějaká mládežnická komunistická aktivita/sdružení (naopak některé aktivity a spolky zase mohly být nevhodné, jako skaut a ejmu podobné), hlavně nejlíp i nějaké kontakty/známosti, alespoň přes rodinu… Dostat se na VŠ bylo prostě těžší a úspěšné přijímačky ti nestačily. Taky dostat se na konrétní obor mohlo být složitější. Nemohl sis zvesela studovat, natož sis vybrat kterýkoli obor, který by sis umanul (spíš „dělnické“, technické, strojní inženýrství, lesnictví, dřevařství, atd – i podle „původu“, třídy, doporučeních, posudcích, vystudované střední, bezzávadného přístupu – tebe i tvé rodiny,… Například medicína, filozofie, ekonomie, aj. se samozřejmě taky studovaly – ale to neznamená, že by to zrovna tobě umožnili).. Hlásit se na VŠ se mohli stejně jako dnes všichni, co měli SŠ. Ale jejich samotné přijetí na tu školu, bylo složitější a někteří prostě měli lepší podmínky, nároky a byli celkově v lepší situaci, než jiní. Čili ucházet o studium ses mohl, ale to neznamená, že ti to bylo dovoleno (natož třeba na tvém vysněném oboru). V samotných přijímačkách si taky musel být v souladu s ideologií (protože i tam se hodnotily tvé názory a postoje). Navzdory rovnosti se hodně hodnotila „třída“, poměry rodičů a celkově rodiny, jejich povolání, vzdělání, atd. Syn lékaře, který byl navíc ve straně a byl víc „v souladu s ideologií“, měl mnohem lepší šanci studovat medicínů.

Taky proč studovat například nějaké humanitní vědy – nebo nějaký jiný obor – když bys pak stejně musel psát a říkat jen to, co se smí v souladu se stranou/propagndou (socialisté už pravdu znali a netřeba nových teorií nebo „odlišných“ výkladů historie, ekonomie atd).
Samozřejmě byli normálně lékaři, učitelé, právníci a podobní a není pravda, že se měli hůř než dělníci (byla to prestižní povolání i tehdy). Ne každý to ale mohl vystudovat. :D A prostě… Vivat průmyslovky. :D Na co být lékařem, když můžeš být soustružníkem, frézařem nebo prodavačem? :D
Ale v té době jsem nežil a zrovna o tuhle dobu jsem se nikdy moc nezajímal. Takže to, co jsem psal neber jako fakta (můžu se v něčem mýlit).

Upravil/a: Disraeli

Na VŠ se dostali dobře prokádrovaní svazáci a děti budovatelů světlých zítřků se stranickou knížkou. Už jsem tu psala v souvislosti se studiem Pedagogické fakulty : děti přece musely mít ideologicky spolehlivé učitele, věrné myšlence socialismu. Totéž platilo o právnících, medicíně, o humanitních vědách. Technické vědy tomu samozřejmě neunikly, všude se na VŠ učily dějiny mezinárodního dělnického hnutí, vědecký komunismus, a podobné ideologie. Jenomže na technické obory se nehlásilo tolik zájemců, studium bylo obtížné: proto se pravidla občas změkčila, a bylo to velmi individuální. V závislosti na tom, jaký podstav VŠ měla. Někdy překvapivě vyhlásili i druhé kolo přijímacích zkoušek, aby zaplnili posluchárny.

Naopak. Za socializmu bylo vzdělání podporované, protože komunisté potřebovali z dělnických kádrů udělat odborníky. Existovaly různé odborné kurzy, večerní a dálkové školy. V zaměstnání bylo poskytováno studijní volno. Viz Marečku, podejte mi pero. Školy byly ale mnohem náročnější a neotvítaly se obory, pro které nebylo uplatnění. Dostat se na VŠ bylo těžké pro toho, kdo neměl znalosti nebo se ucházel o nějaký zbytečný obor.

Co to je za blábol?

Savier podívej na tři presidenty všichni studovali v době při přechodu ke komunismu a pěli slávu vedoucí straně i Sovětskému svazu a poté korouhvičky demokraté a budování kapitalismu.