Proč kuchaři v televizi furt řikaj, že by restaurace v Česku měly vařit český jídla?

Každá kucyhně má svá tradiční jídla, na něž jsou dostupné a dostačující domácí suroviny.. Třeba kuchaři chtějí připomínat i staročeská jídla, která chutnal a byla i zdravá – luštěniny, obilniny, zelenina, brambory atd.

Nedávno jsem vyslechla Ridiho, že naše kuchyně může být i zdravá, sytější pokrmy chutnají i v zimě – třeba bramboračka, zelňačka, pečená kachna se zelím,samozřejmě knedlíky.

U jiných kuchyní je třeba víc druhů přísad, sice nadnější příprava, často jijné ingredience, které se všude nedostanou koupit. Možná pro jedlíky jsou méně syté než české pokrmy.

Proti gustu žádný dišputát … Řekla bych, že naše sekaná či karbanátky jsou chutnější než hamburgery.

Upravil/a: annas

Opravdový kuchař ví o čem mluví. Jde o pojem Česká kuchyně a její význam v turistickém ruchu. Každý jedlík považuje za nejlepší jídlo něco jiného. Kdejaký amatér včetně mně umí uklohnit kdejaký „katův šleh s hranolkama“ Přece nepoletím do Maroka, abych si tam dal svíčkovou. A hospoda by neměla produkovat cosi jako asijskou kuchyni, protože to neumí a ani z dálky to tak ani nechutná. Výjimkou jsou jen restaurace pro českého občana, který touží po exotice a zpravidla mají kuchaře z odpovídající ze­mě.

Jenže oni mají pravdu.

Nejlepší jídla jsou ta, která se vaří z místních surovin. Ze zeleniny
(ovoce), které se pěstují v půdě, nesklízejí dlouho před dozráním a
necestují k nám přes půlku světa. (Totéž platí pro domácí chovy.)

Takže klidně se inspirovat v zahraničí, začít podle jiných kuchyní
používat více zeleniny a ovoce, ale sezónních, lokálních.

Kdybyste mi nevěřil: Porovnejte si chuť rajčete koupeného v supermarketu
(= dovezeného BůhVíOdkud) a rajčete vypěstovaného u nás.

Protože by je měli znát už od mala, protože jsou to jídla přirozená většině našich obyvatel, protože francouzský turista nebude moc zvědavý na francouzskou kuchyni (pokud se mu zrovna nestýská po domově), protože naši kuchaři zpravidla tu cizí kuchyni ani neumí (ten turista by nakonec byl asi docela překvapen jak chutná francouzská kuchyně). Jako člověk který jiný tvrdý sýr než Eidam nejí souhlasím s Pohlraichem, že na pravou italskou pizzu v rádobyitalské pizzerii nepatří…

Jinak OK, pokud se kuchař dobře naučí nějakou specialitku, nebo je opravdu sem tam nějaká restaurace s exotickou kuchyní (a exotickým kuchařem) pak je to v pořádku…

Ono je to sporné a hrají zde dva momenty proti sobě.

1. chvályhodná snaha o lokální kuchyni
2. podlézavost vůči cizincům – otřesný příklad jsem zažil, když mi v Tunisku nabízeli maďarský guláš.