Proč na začátku 19 století emigrovaly desetitisíce občanů ČSR do Argentíny a Paraguaje?

ˇObecně šlo o emigraci do USA, nejen do Jižní Ameriky. Znám z vyprávění, že šlo o ekionomickou emigraci – část odešla za „velkou louži“, jiní zvolili U krajinu či Volyň. .
Existuje emigrace náboženská, ekonomická a politická či politicko-ekonomická. .

1. Nejstarší proud české emigrace měl náboženský charakter. Čeští náboženští exulanti 16.-18. století se usazovali převážně v Sasku, Braniborsku, Polsku, později zejména v pruském Slezsku, kde jim byla zaručena náboženská svoboda. Z pruského Slezska pokračovala česká náboženská migrace do pruského záboru Polska (Zelov u Lodže) a po připojení jeho částí k ruské Kongresovce po roce 1815 dále na východ – na Volyň a jižní Ukrajinu (60. léta 19. století).
2. Avšak většina českých menšin vznikla teprve v 19. století novodobým vystěhovalectvím, které mělo ekonomické příčiny. Silný vzrůst počtu obyvatel českých zemí v průběhu 19. století vedl k vystěhovalectví, které začalo ve 20. letech zmíněného století a dosáhlo kulminačního bodu v jeho posledním desetiletí.

Hlavní proudy vystěhovalectví směřovaly nejdříve do zemí habsburské monarchie, především do Vídně a Vojenské hranice (Slavonsko, Banát). V polovině 19. století začalo také hromadné vystěhovalectví do USA, trvalo po celou druhou polovinu 19. století a pokračovalo ještě v 1. třetině 20. století.

Ve druhé polovině 19. století se vystěhovalecký proud obrátil také do Ruska, zejména na Volyň. V prvních desetiletích 20. století vystěhovalectví z českých zemí zasáhlo rovněž Francii, Belgii, Německo, Kanadu a Latinskou Ameriku, nedosáhlo však masovosti emigrace v 19. století.

Po druhé světové válce naopak došlo k reemigraci části zahraničních krajanů – v rámci organizované akce to bylo 200 tisíc krajanů – Čechů a Slováků.

3. V poúnorovém a posrpnovém období se setkáváme s novým charakterem české emigrace, a to odchodem z politických důvodů (u části posrpnové emigrace ovšem působily i motivy ekonomické). "

https://text.nkp­.cz/slovanska-knihovna/odborne-cinnosti-publikace/odborne-projekty/prague-perspectives1/obsah-s-resume-v-cestine/res-vaculik

Si nejspíš museli dávat bacha na Bacha. Kvůli němu zavírali spisovatele do horských podniků.

Za prací. Většina vystěhovalců se vyznala v zemědělství a tam byla možnost získat půdu. Jižní Amerika přišla v podstatě na řadu po Severní Americe. Nebyla práce, tak se lidé vystěhovávali. Nebylo to jen na našem území, ale v podstatě celá Evropa, včetně Ruska. Po určitém čase se i z rodné řeči vytrácí přízvuk, pokud svůj jazyk pravidelně nepoužívají.

Bída a naděje. Stejný důvod jako u většiny dnešních imigrantů. 1830 a ČSR ? Rakouskouhersko jako 1. republika. Prašť jako uhoď. Bídu odstranila až poválečná ČSR.