Proč někteří (pra)rodiče mluví se svými dětmi o sobě ve 3.osobě?

Svým babičkám i tetám jsem zásadně vykal, kamarád takto oslovoval i svoje rodiče a můj spolužák z Kyjova běžně hovořil o svých prarodičích „stařenka či stařeček povídali“.

Můj tatínek starší generace svým rodičům onikal. Měli to tak zažité, byla jiná doba. I dnes je spousta lidí, kteří svým rodičům ne přímo onikají, ale vykají. A zdaleka se nejedná o starší generace občanů.
Nazývat tuto skutečnost za hloupé, není korektní. Hloupá mi přijde naopak tato poznámka jako taková.

Proč?: Na to vám odpoví jedině oni. Jde o zastaralé oslovování. Možná bydlí někdo u polských hranic, kde se stále používá – onikání« typu polského Prosze pana »prosíme Vás« atd.

Na jeho původ se můžete podívat do archivu – onkání a onikání.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaky-vyznam-melo-onikani

Upravil/a: annas

Netuším, nikoho takového neznám a nikdy jsem ani od prarodičů neslyšel.

To je otázka spíše na ty, kdo tak mluví.
Můj tip (odhad) je, že to tak jako děti slýchali od svých prarodičů.

OT:
Má někdo z nás právo je soudit?

Pokud myslíš onikání, na Moravě jsem to nikdy neslyšel. Je to pravěký čechismus. Taky tak mluvil Vinnetou a jiní indiáni, ale pokud je bolelo mezi ušima, tak radši moc nemluvili.

Otázka je o něčem jiném. Tatínek řekne malému dítěti např.: „Tatínek ti dá čaj.“ místo „Já ti dám čaj“. Dítě poměrně pozdě pochopí, jak se užívají zájmena a rodiče se mu to snaží zjednodušit.

Upravil/a: Jan Kunčar