Proč psychologové považujou fóbii z létání za iracionální strach?

Komu létání nevadí, zřejmě těžko pochopí jednání některých jedinců. Různými fobiemi se liší od ostatních. Iracionální strach je to proto, že nepomůže rozumové vysvětlení, fóbie se vymyká rozumu, rozum ji nepochopí.

Iracionální strach je tam, kde běžně lidé strach nemají. Trpící ví, že je strach přehnaný, ale tělo neposlouchá – prožívají úzkost. Úzkost se pochopením nezmírní. Vyhýbáním se situacím. Anticipační úzkost – vzniká už při pomyšlení, že se do obávané situace dostanou.

Fobie z létání je jednou z nejběžnějších úzkostných poruch a podle odborníků není její četnost nijak překvapivá. Je totiž založená na nejzákladnějších druzích lidského strachu – strachu z výšek, strachu ze tmy (někteří lidé mají strach speciálně z nočních letů) a strachu z pohybu nad vodní hladinou.

Většina lidí přitom ví, že riziko úmrtí při jízdě autem je mnohonásobně vyšší než při létání. Stejně tak si je většina lidí s fobií z létání vědoma toho, že jde o iracionální strach, přesto svou úzkost a obavy nedokáží racionálně zvládnout.

Lidé trpící fobií z létání se logicky snaží co nejvíc minimalizovat situace, kdy by měli nasednout do letadla. Pokud jsou k létání okolnostmi donuceni (například létání vyžaduje jejich zaměstnání), často se u nich objevují nepříjemné tělesné symptomy jako pocení, bušení srdce, neschopnost popadnout dech a nevolnost. Část lidí postižených fobií z létání se snaží svůj strach překonat pomocí alkoholu a různých drog.

Lidem trpícím strachem z létání bohužel nemohou pomoci ani pravidelně zveřejňované statistiky dokazující, že letecká doprava je jedna z nejbezpečnějších vůbec. U naprosté většiny lidí totiž není fobie spojená s riziky létání obecně a argumentování statistikami je v jejich případě naprosto neúčinné. I když statistiky udávají, že při létání zemře jeden člověk z milionu, člověk s fobií není schopný vnímat tuto informaci jako celek, ale soustředí se pouze na onoho jednoho z milionu. Je totiž přesvědčený, že tou obětí bude on. Jakákoli další letecká nehoda, o které informují média, ho potom v tomto přesvědčení utvrdí a jeho strach se dále prohlubuje.

Spolu s nedávným zázračným nouzovým přistáním letadla na řece Hudson se znova v odborných kruzích vynořily diskuse o tom, co s lidskou psychikou udělá přežití letecké havárie. Psychologové tvrdí, že lidé, kteří prožili dramatické přistání letadla a už se loučili se životem, se po havárii rozdělí na dvě skupiny. Jednu z nich budou tvořit ti, kteří si odnesou nepříjemné trauma, a druhou potom ti, které naopak přežití možné katastrofy stimuluje a „povzbudí“.
Jakkoli to může zní nepravděpodobně, pro část lidí představuje prožitá havárie stimul a dokáží se skrze ní dívat na život s novou perspektivou, cituje server mns vyjádření několika psychologů. Jejich život tak dostane nový smysl i priority.

Nicméně rozhodně nikoli všichni přeživší mají takové štěstí. Lze předpokládat, že před přistáním zavládla uvnitř letadla panika, pláč, hysterie a všichni mysleli na to, že během několika minut mohou zemřít. Takový prožitek zanechá v mnoha lidech obrovské trauma. Podle psychologů může být například pro mnoho lidí obrovský problém vyrovnat se s tím, jak se chovali v bezprostředním ohrožení života. Objevují se pocity viny a výčitky, že neprojevili dostatečnou odvahu, klid a nadhled, ale podlehli hysterii či panice.

Více
Zdroj: http://ona.id­nes.cz/nejcas­tejsi-fobii-je-strach-z-letani-d72-/vztahy-sex.aspx?c=A090127­_140356_psycho­logie_bad

Každá fobie je iracionální – bez ohledu na reálnost hrozby…
😉

Nemyslím si,že strach létání je iracionální strach.Ten kdo se-nebojí létat- jen doufá že s ním letadlo nespadne.O nějakým hrdinství/nestrachu se mluvit nedá.Pokud by se našel člověk,který už s letadlem spadnul-přežil by to-a znovu nasedl do letadla-o tom by se dalo říct,že se NEBOJÍ. Ale jak se to dá tvrdit o člověku který ještě nespadl?Je to prostě nesmysl od základu.

Každý člověk, který vstoupí do letadla má obavy, zda doletí. Jenom někteří lidé to dávají více najevo, někteří ten strach dovedou lépe zakrýt. Při jednom letu jsme se dostali do velmi silné turbulence a strach měli všichni. Někteří se dokonce i modlili a to dokonce i muži. V takových chvílích nepomohou ani ty kecy, že při dopravních nehodách na silnicích se zabije mnohem více lidí.