Uříznutí větve, ke pro strom obdobnou ranou, jako když se řízneme. Ránu obvykle vydesinfikujeme, a zalepíme náplastí nebo zavážeme. Po natření zbytku větve se rána rychleji zacelí a řez se tím brání proti usazení škůdců, jako jsou houby a podobně. Strom potom stojí poměrmě méně energie na zacelení rány.
0 Nominace Nahlásit |
Jde hlavně o zabránění napadení houbami, jak to tu nedávno na
odpovědích popisoval Zjentek. V latexu,balzamu či vosku by měly být
přidané fungicidy. Větší rány by se měly znovu zatřít v průběhu let
víckrát, dokud se rána nezatáhne valem. Přiznám se ale, že pro nedostatek
času a množství stromků rány nezatírám, chyba. http://www.rostliny-semena.cz/cz/clanky-semena-osiva-tropicke-a-subtropicke-rostliny/Ochrana-reznych-ran-po-rezu/
Vyrůstání nové větve z místa řezu: Větve je třeba řezat „Na
čípek“ – ne moc hluboko ani nenechávat kratičký zbytek větve. Pokud
je uříznuta mladá větvička špatně – málo, může na bázi zůstat
nějaký pupen a z něj vyrůst nová větev. Strom má schopnost dodatečně
indukovat tvorbu pupenů kdekoliv na kmenu, což se děje např. když strom
hodně ořežeme. Vyrůstají výhony, tzv „vlky“ všude, někdy zvláště
v okolí řezu.
Přímo uprostřed nezahojeného řezu ale větev vyrůst nemůže. Není tam
dělivé meristematické pletivo – kambium ani felogén. Dřevo samo neroste.
Vše obstarává kambium – vrstva buněk na obvodu větve, mezi dřevem a
lýkem. Kambium vytváří směrem dovnitř nové dřevo (xylém), směrem ven
nové lýko (floém). Na řezu, dokud se nezatáhne, meristematické pletivo
není a nemohou vznikat ani nové pupeny pro základ další větve. http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/texty-organologie-sekundarni_stavba_stonku.html
http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR15.pdf
Takže kambium je pod lýkem, a vně lýka je ještě jedno dělivé
pletivo – felogén
https://cs.wikipedia.org/wiki/Felog%C3%A9n
To produkuje kůru. Teď z hlavy nevím, jestli nové pupeny se zakládají
v kambiu, nebo felogénu,… Ale zkrátka v dělivých pletivech.
0 Nominace Nahlásit |
Jen dodám, že k ošetření výchovných řezů dřevin by se měly používat různé stromové balzámy, štěpařské vosky nebo smoly. Kromě ochranné a hojící funkce rovněž zabraňují vysychání řezu.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek