Proč se o něco snažit, když stejně jednou zemřeme?

Snažení, cíle a touhy se nesmí přeceňovat, ale ani podceňovat. Hlavně si správně zvolit priority s ohledem na věčnost.
Chlap ve školce: „Dobrý den, přišel jsem si pro dítě.“ „Dobře. A který to je?“ „A neni to fuk? Stejně ho zítra ráno zase přivedu.“

Ano, jednou zemreme! Ale v tom mezidobi 70–80 let si muzeme zivota hezky uzivat!
Kdyby clovek porad myslel na tu zubatou, tak ma depku od rana do vecera!!
Radeji jdi na koupaliste a divej se na hezky holky!!! Mozna te i nejaka ta radost v zivote napadne 😉

Ano, svým způsobem je lidská existence bez smyslu, ovšem pokud si v životě nějaký smysl najdeš, pak pro tebe život zbytečný nebude.

Třeba já chci poznat taje vesmíru, i když vím, že jednou skončí – no a co, zajímá mne to. Někdo má za cíl léčit lidi – no a co, že jednou stejně zemřou, proč jim ten život neprodloužit, nezlepšit.

Zkrátka, vše je závislé jen na tobě, na tvém smyslu života…

To už je holt úděl života.

Aby po nás zbyla nějaká životní stopa.

Člověk nepřichází na svět, pro to, aby trp+l.
Není jeho povinností, zanechat tady nějakou stopu/odkaz. Toho docílí pár jedinců (spíše neplánovaně). Většina z nás je jen bezvýznamným zrnkem písku na Sahaře nebo pískovišti.
I ta jsou potřebná.
Z velké části si člověk řídí svůj život sám.
Někdo je po dlouhé roky obdařen pevným zdravím, udržuje ho a pěstje, jako kytičku.Další dělá vše pro to, aby si zdraví komplikoval, ničil.
Nevhodnou životosprávou, způsobem života a hlavně MYŠLENÍM. Řada z nás si „hýčká“ křivdy, nespokojenost. Člověk, který nedokáže (nechce) být velkorysý, nechce odpustit, si zbytečně komplikuje život, způsobuje zdravotní problémy/nemoci.
jsou nemoci, které přijdou, bez našeho velkého přičinění, nebo zdědíme. Lékařská věda, včetně alternativních metod léčby, život kvalitně, udrží, v přijatelné kondici.
CO NEMOHU OVLIVNIT a do čeho se nehodlám zapojovat/míchat, NAD TÍM NEMÁ SMYSL DUMAT!
Psychicky zralý dospělý člověk to zvládá bez problémů.
Jindy je vhodné obrátit se na někoho (odborníka), kdo nám může pomoci
najít/ukázat cestu. Způsob, jak na to. HLAVNÍ PRÁCE, JE ALE NA NÁS
Dobrý psycholog, kouč může pomoci. Zbavit se závislostí, alkoholu atp.

PŘEMÝŠLET o minulosti, co bylo a rozebírat ji, k ničemu nevede. Je třeba se zbavt negativních emocí (vše se vytěsnit a zapomenout nedá, lze odpustit). Zacelit si deficity (z dětství, mládí…).
MÍT POCHYBNOSTI, OBAVY z budoucnosti je nesmyslná, zbytečná komplikace, kímen na krku, koule u nohy.
VŠEHO MOC ŠKODÍ….. 😉
„ONO VŠELIJAKÉ TO VĚDĚNÍ, DUMÁNÍ, TOLIO DOBRÉ PRO HOVADA JEST.“+
ČLOVĚK MŮŽE ŽÍT, TAK, ABY ŽIL.
Dělat, co ho těší, baví, třeba naplňuje. „Cíl“ nemusí být jen jeden. Může jich být víc, mohou se měnit. S ohledem na naše přání, zdraví, schopnosti, možnosti.
Není každý den posvícení. Nic se nejí tak horké, jak se upeče/uvaří.
Na konci tunelu je vždy nějaké světlo 😉

Pusť Saviere smutky (zbytečnosti a nesmysly), z hlavy, pošli je pryč, třeba po vodě.
ČLOVĚK SI Z VELKÉ ČÁSTI PROGRAMUJE svůj život sám. Myšlením, konáním. Stejně, jako když, na PC klikne myší.
Ano, je přirozené to, že se člověk narodí. Není tady věčně a přijde čas odchodu.
Život si má užít, štěstí se skládá z mnoha drobností, které je třeba objevovat, vnímat, vytvářet, stejně tak spokojenost.
Důležitá je sebeláska. Přijetí sebe sama, být se sebou smířen, spokojen.
Se sebeláskou přichází i dostatek sebevědomí.
Jediné omezení, které máme, jsou zákony a morálka společnosti, ve které žijeme.

Jsme ta nejrychlejší spermie, která se spojila s vajíčkem. 😄 Měli jsme štěstí. Víš kolika spermiím se to nepovede? Život si musí každý prožít tak, aby ho to naplňovalo, aby si ho užil a prožil ho v radosti, štěstí a s humorem.
😄