Proč se říká, že něco stojí za zlámanou grešli a za starou belu?

Asi zapomněla.
Zdroj částí odpovědi je zřejmě
http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/106120
a
http://matama­.blog.cz/1006/nes­toji-za-zlamanou-gresli
nebo taky jiný.:-)

Upravil/a: quentos

Možná, že jste si tu otázku už někdy položili. Co je to vlastně ta stará bela z běžně používaných slovních spojení stojí to za starou belu a víš o tom starou belu? Dnes se dozvíte odpověď. A dozvíte se ještě víc – pár informací o počátcích zbožních vztahů u starých Slovanů.

Význam podivného slova bela ze zmíněných úsloví myslím všichni známe. Takže se ani nemusíme dívat do Slovníku spisovného jazyka českého, abychom zjistili, že jde o expresívní vyjádření významu nic. Když něco stojí za starou belu, nestojí to za nic, když o něčem vím starou belu, nevím o tom takříkajíc ani ň.

Původ výrazu bela odborníci rozšifrovali tak, že si ve staré ruštině všimli výrazu bela či běla, kterým se označovaly peníze eventuálně i jiná platidla. A protože v současné ruštině existuje slovo bělka, což je pojmenování zvířete, kterému my říkáme veverka, vznikla následující teorie o původu slova bela jako synonyma pro nic. Podle ní to všechno má původ v dobách, kdy staří Rusové platili za zboží veverčími kůžemi. Jak víme, za platidlo, v dobách, kdy se ještě nepoužívaly kovové peníze, sloužilo leccos. Naši předkové k placení například používali plátěné šátky, jak o tom dosud svědčí podobnost slov plátno a platit. Staří Rusové pak kůže bělek, veverek neboli bel. Když něco stálo za starou belu mělo to stejnou hodnotu jako stará, zpuchřelá veverčí kůže, tedy žádnou, nestálo to za nic.
A zlámaná grešle – ta je taky nanic…
Její v podstatě mizivou hodnotu charakterizuje lidové rčení: nestojí ani za zlámanou grešli.
Že by slovo „zlámanou“ vycházelo ze zlomkové (3/4) hodnoty této mince?
GOOGLE – NAPSALA JSEM TO HNED V ODPOVĚDI…
🙂