Proč se žertům 1. dubna česky tradičně říká apríl?

"- historie a původ zvyku

Tento zvyk ač není původem českou tradicí, se u nás zřejmě díky našemu smyslu pro humor zabydlel a zdomácněl.

O původu aprílových žertíků není mnoho zápisů, ale jsou prameny, podle kterých smích, tropený z nachytaných lidí, vznikl původně z veselé nálady z přicházejícího, usměvavého jara, kdy jaro viditelně přebíralo žezlo po nevlídné zimě. První písemné sdělení o aprílu u nás pochází z roku 1690, jehož autorem byl Bartoloměj Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století byly zprávy o „aprílovém vyvádění“ už častější.

Tento den, tedy 1. dubna bývalo zvykem stejně jako 30. dubna, častovat známé a příbuzné „aprílem“. Dnes se takovým žertíkům říká „kanadské žertíky“. V dřívějších dobách se často posílalo „oběti aprílu“ něco vypůjčit či něco zakoupit. Šlo samozřejmě o věci, které neexistovaly, např. vtipné semínko, komáří sádlo, zaječí peří, obecní nůžky, hodinářskou motyku, červené hřebíky a v neposlední řadě bublinky do vodováhy nebo mezery do žebříku. Známou věcí bývaly i ohýbák na cihly nebo rovnák zatáček.

Zkrátka v tento den si každý dával velký pozor, aby „nenalétl“ na nějaký apríl, o kterém by se mluvilo ještě velmi dlouho."

Autor: České tradice

https://www.ceske-tradice.cz/tra­dice/jaro/april

April (lat. Aprilis)byl u Římanů původně měsíc druhý, od r. 46 př. Kr., kdy C. Iulius Caesar při opravě kalendáře položil začátek roku na 1. Ianuaria, měsíc čtvrtý. [April] byl zasvěcen bohyni Veneře, která byla pokládána za pramateř národa římského, jako prvý měsíc byl Martius (v pozdějším kalendáři třetí) zasvěcen Martovi, otci Romulovu. Odtud také ve st. věku odvozováno jméno od řeckého jm. Afrodité.
Vedle toho byl výklad od slova aperire, protože na jaře se celá příroda otvírá. Vaníček (Etymol. Wörterbuch d. lateinischen Sprache) vykládá slovo aprilis= měsíc slunný, klade je vedle apricus (výslunný) a p.-Český název je duben, pol. kwiecień, rus. aprěl, malor. cvěteń, berezen, jihosl. travanj.
Anglosasové jej jmenovali Eastremonadh dle Eastry, bohyně světla jarního, Karel Veliký zavedl pro [April] pojmenování Ostermonat, Hollanďané Grasmonat. Ostatní národy užívají jména z latinského základu, více méně duchu toho kterého jazyka přizpůsobeného (franc. Avril). Když byl v Římě zaveden rok lunisolární, měl [April]. 29 dnů; opravou kalendáře dostal o jeden den více. Dne 1. tohoto měsíce posílá se [April]-em. Posíl8 se něco vypůjčit, co neexistuje, í, např. vtipné seménko, muší sádlo. Tenro zvyk panuje po Evropě a původ jeho není dostatečně vysvětlen.-V dubnu bývá počasí velice nestálé a proměnlivé; odtud pak nazývá se počasí nestálé, zvláště sychravé, aprilovým. 🙂

https://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/slovo-april

Samozřejmě, že je to podle názvu měsíce, jak jinak. Taky nikomu nepopřeješ příjemné prožití dnů 24. až 26. prosince. Předpokládá se, že svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období ze smutné zimy na veselejší jaro. Můžeš někoho poslat pro ohýbák na cihly nebo bublinku do vodováhy. Jinak o této tradici více zde: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Apr%C3%ADl nebo zde: https://tn.no­va.cz/clanek/ma­gazin/histori­e/kalendarium/proc-slavime-aprila-vlastne-jen-omylem.html

Upravil/a: Kepler