Proč si nemůžu pomoct být odtažitý ke znovu získané kamarádce od té doby, co je zadaná?

• Znám jednu holku. Dřív se ke mne chovala jako žádná jiná, byla jako já, ale pak to šlo celé do kytek. Neustále jsem se s ní snažil o „zafixování“ našeho přátelství, já naneštěstí k ní cítil něco víc. Nyní po dlouhé době se spolu opět bavíme, pač ona sama o to žadonila, je šťastná a má kluka. Já jsem rád, že se s ní bavit mohu, ale mám i pocit, že mě to ničí a nemohu to hodit za hlavu. Mám pocit, že jí to nedokážu odpustit a jsem vůči ní kolikrát hnusnej, odtažitej, i když bych si na druhou stranu strašně přál, abych se s tim vyrovnal a nepřenášel na ní takovou negativní energii. Důvod toho počátečního rozpadu byl ten, že sama měla určité problémy v životě, se kterejma se nedokázala smířit. Zažil si tohle taky někdo?! Není prostě lepší to hodit za hlavu a jít dál, zapomenout, než se neustále vracet k tomu, co vás spálilo? Mám v hlavě zmatek a potřebuju nějakou radu, jak z tohohle kolotoče.