Já...

Proč při oteplení ztěžkne sníh, který napadne jako prachový a jako prachový při mrazech třeba i pár dní zůstane?

Viz aktuálně třeba na propadlých střechách – při oteplení v minulých dnech. Přijme snad vzdušnou vlhkost???

Je jasné, že při oteplení se zmenší podíl vzduchu, ale to sníh jen sesedne, ale hmota (množství srážek vody v podobě sněh.vloček) přece zůstane stejná. Tak by měla být i váha sněhu – nejdřív prachového, posléze vlhkého – stejná. Nebo ne…?

DOPLNĚNÍ: To jsou teda odpovědi…!!!??!!! Ufff…

DRAP: No a co? Vzduch se nahradí vodou z toho sněhu. Ten sníh byla původně voda, která zmrzla a spadla ve formě sněhu na tu střechu. Pak přijde teplo a postupně se stává z prachového sněhu sníh mokrý. Ta hmota (množství sněhu) tam ale zůstává! Jen zmenší objem, protože vytlačí ten vzduch z prach.sněhu a tím ho změní na mokrý! Ale já se tu ptám na celkovou VÁHU! Ne na jednotkovou hustotu…

A vliv vzdušné vlhkosti je samozřejmě totální BLBOST! TO BYLA ODE MNE TAKOVÁ MALÁ IRONIE, ALE DRAP TO očividně „NEPOCHYTIL“…

LOUSKÁČEK: No to je teda úroveň, to je bída – k tomu se ani vyjadřovat nebudu – JEN ZTRÁTA ČASU…!

DOCHY: Ten má sice ve všem pravdu, ale bohužel – pro změnu – zas vůbec neřeší můj dotaz! Zato řeší obecně známý fakt nutnosti většího úhlu sklonu střech na horách. Dochy – když jsem mluvil o fenoménu váhy prach. a mokrého sněhu na propadlých střechách, tak jsem logicky myslel střechy ROVNÉ!
A navíc – já tu snažím vyřešit principiální otázku, kdy stejné množství PRACHOVÉHO sněhu obvykle nezpůsobí propad střechy, nicméně STEJNÉ množství MOKRÉHO už ano… A to sousloví „STEJNÉ MNOŽSTVÍ“ je na rovné střeše OPRAVDU vždy STEJNÉ. ZARUČENĚ STEJNÉ. Na rozdíl od sedlové střechy, kde může dojít k odtékání rozpuštěného sněhu při částečném odtávání, nebo k sesuvu jeho části. NA ROVNÉ STŘEŠE JE však TA „STEJNOST“ HMOTY VŽDY ZARUČENA…

LAMALAM: Ten odpověděl sice lakonicky, ale JAKO JEDINNÝ ODPOVĚDĚL SPRÁVNĚ!!! Hmota (resp. její hmotnost) nasněžená na střechu ZŮSTÁVÁ STEJNÁ – jen se při oteplení změní její HUSTOTA. Sypná hmotnost se u sněhu neuvádí…

No odpovědi nic-moc. PŘESTO SI NEODPUSTÍM TU OTÁZKU JEŠTĚ JEDNOU OTEVŘÍT: i přes vše výše řečené – ty střechy se propadají, až když je ten sníh mokrý! Stejné množství prachového sněhu tu střechu obvykle neprolomí. Proto musí dolů ze střechy, dokud je prachový. Až bude mokrý, mohlo by už být pozdě.

Capito?

Nebo si poslechněte Zprávy v TV, které taky tvrdí (když někde spadne střecha…), že se střecha propadla až poté, co napadaný prachový sníh PO OTEPLENÍ Z T Ě Ž K N U L !!!

Já vím, že to je divný – ale je to tak. JEN NEVÍM PROČ – a tady jsem se kloudného vysvětlení zatím, bohužel, nedočkal… Že by alespoň teď?

Upravil/a: Já...

Odpovědět

Zajímavá 1 před 2887 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 2 příspěvky, nejnovější před 2887 dny

Nejlepší odpověď

Lamalam

Neztěžkne, pouze se zvýší jeho sypná hmotnost.

2 před 2896 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Drap

Jak se oteplí, začne tát, a z prašanu se vzduch nahrazuje vodou. I vzdušná vlhkost může něco málo způsobit.

1 před 2898 dny

0 Nominace Nahlásit

louskáček

Souhlasím s Drapem,že další voda přibude z ovzduší.Jde o to že když se oteplí studený sníh funguje jako záporný pól u elektrolýzy.Viz kuželka vyndaná z ledničky,pěkně se orosí.(Nebo námraza na autě,taky začne vznikat až když se k ránu začne vzduch oteplovat rychleji než auto.)A nepomůže tomu ani to že i vzduch má svou konzistenci i tření a podpírá sněhovou vločku v daleko větší ploše než kapku která z ní vznikne.(Jednoduše ověřitelné.Vezmi nějaký ten štůsek složených novin zvaž je na jemné váze.Pak je zmačkej a zvaž znova.)

Upravil/a: louskáček

1 před 2897 dny

0 Nominace Nahlásit

Dochy

Ne, nic nenatáhne. Alespoň ne v takovém měřítku aby to mělo podstatný vliv. Rozdíl je jen v tom, že půl metru prachového sněhu má jinou (měrnou) hmotnost než půl metru mokrého. Ale pokud ten mokrý vznikne jen natáním toho prachového, tak z něj nebude půl metru ale jen 15cm . Navíc ten prachový se ze šikmé střechy sfouká dolů, ten těžký, lepivý se může i na poměrně příkré střeše udržet. To je jeden z důvodů proč v horách se dělají střechy s větším sklonem.

Podle wiki může být hustota čerstvě napadaného sněhu v rozmezí 30–600kg/m3.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C3%ADh#Mechanick.C3.A9
To by z 50cm prašanu mohlo udělat 3cm těžkého vlhkého… Pokud toho těžkého bude místo 3cm najednou 50, bude to znát.

Upravil/a: Dochy

1 před 2897 dny

0 Nominace Nahlásit

zjentek

Bo taje!!! Tak teď už to víš.
Lopata rozbředlýho sněhu bude vážit stejně jako těch 12lopat prašanu z chodníku, rozdíl je pouze v tom, za jakýho počasí si „to“ půjdeš vyházet? A ty propadající se střechy? Na to se budeš muset zaptat pánů architektů, jak dnešní stavební firmy pracují, tohle už nemá nic společnýho s těžkým sněhem, pokud opomenu to rozložení váhy, kdy 2m vrstva prašanu na střeše má to rozložení jistě jiný, než 30čísel mokrý břečky. Pušť tři tuny peří na střechu pennysmarketu, anebo jim tam pusť třítunovou cihličku, schválně, čemu ta střecha odolá..

0 před 2887 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Dochy

Jak konkrétně lépe bych měl vyřešit Tvůj dotaz? Ptal ses, zda natáhne vzdušnou vlhkost, já Ti říkám, že ne. Pokud mluvíš o zaručeně stejném množství, mluvíš o objemu, nebo hmotnosti? Nepamatuju si, že by sníh zbořil střechu poté, co částečně odtál. pokud se to stalo, pošli prosím odkaz. Problém je, že člověk co to třeba i kontroluje se mrkne na střechu, řekne si 15cm, seru na to. Ale neuvědomí si, že těch 15 cm vzniklo postupným slehnutím napadaného 1m sněhu

před 2887 dny Odpovědět Nahlásit

Dochy

Po přečtení příspěvku Zjenteka mně napadlo: Pří tání by mohla natátá voda přetéci do různých prohlubní. Buď nestihne nebo nemůže odtéci a zůstane vázaná ve sněhu. Pak může způsobit lokální přetížení – přestože celkové zatížení střechy se nezmění. Po poškození střechy v kritickém místě může dojít i k úplnému zborcení.

před 2887 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Příroda a životní prostředí