Proč srovnáváte film podle knižní předlohy?

Nikdy neporovnávám filmy podle knih a nejenom proto, že jsem četla více knih než jsem viděla filmů. Ale přitom chápu knihu a film jako něco naprosto odlišného a nekritizuji, že se obsahově od sebe odlišují.
Doplňuji:
Záleží také na lidské fantazii. Někdo se nechá například knihou pouze inspirovat a zbytek si vytvoří podle vlastních představ.

Upravil/a: anonym

Áno, sú to veci, ktoré sa nedajú porovnávať.
Problém je v tom, že mnoho filmov vzniká práve podľa knižnej predlohy.
Nakoľko možnosti filmu sú obmedzené (ak technicky, tak rozsahom), niektoré veci z deja sa vo filme vypúšťajú, ktoré spôsobujú rozdiely medzi knihou (predlhou) a filmom, resp. sú pre dejovú líniu spomenuté skratkovito, alebo úplne inak.
Film je zväčša obrazové spracovanie textu (i scenár je text), iba niektoré filmy sú tvorené „za pochodu“.
Preto zväčša bývajú knihy lepšie.

Samozrejme, filmy sú natáčané iba knižných predlôh, ale i napr. podľa skutočných udalostí, komiksov, a pod.
Doplňuji:
opravujem, bohužiaľ naposledy:

Samozrejme, filmy nie sú natáčané iba podľa knižných predlôh, ale i napr. podľa skutočných udalostí, komiksov, a pod.

Upravil/a: arygnoc

Proč?No proč asi?
Taky jsem četla spoustu knih,z nichž mnohé byly převedeny na plátno,mnoho z nich si ke knižní předloze nemůže ani čuchnout a na druhou stranu kolik filmů je lepších než knižní předloha?

Za mě třeba uvedu příklady:Agent bez minulosti r.v.2000,který se natočil u příležitosti znovuvydání románu,se mi moc nelíbil,nelíbila se mi ani dřívější verze,kde roli Jasona Bournea ztvárnil R.Chamberlain mě moc neoslovila,ale třeba pokračování se mi líbila,a to jsem všechny související knihy nečetla(jen ten první díl,který byl jako kniha akční od prvního do posledního řádku)což mě dost mrzí.

Když bych měla srovnat Harryho Pottera,tak tam je to bez debat,dětští herci nemohou vyjádřit myšlenkové pochody a pocity,které jsou popsány v knize,i když v průběhu let rostou a jejich herectví se vyvíjí.

Nekonečný příběh jako kniha se mi moc nelíbil,kvůli stylu psaní nebo překladu,nevím,ale film-aspoň ten první byl parádní na tu dobu,ve které se točil.

Den triffidů byl úžasně psaný příběh,i když je to tak dvacet let,co jsem se k němu dostala a moc si děj nepamatuju,jen základní kostru,tak film byl moc dobrý,ale nemůžu srovnat se seriálem BBC.

Pán prstenů jako film nemá konkurenci,jako kniha mě velmi nudil.

May day jako kniha paráda,četla jsem po nocích s baterkou pod peřinou,ráno vstávala nevyspaná,protože jsem se nemohla odtrhnout,a film s názvem Stav nouze,který je podle knihy natočený,nemá s předlohou nic,zhola nic společné,jen dějovou linku,a jinak je o ničem.To napětí,které z knihy sálá na každé stránce,ve filmu chybí.

Film Skleněné peklo snad není nutné představovat,a tady je zážitek z filmu srovnatelný s knihou.Jakým způsobem autor oheň popisuje,jak postupuje,i jak oheň nazval bestií.....

Zápisník jedné lásky,film dobrý,kniha nesrovnatelně lep­ší.

Nečetla jsem Zelenou míli,ani Motýlka,takže nemůžu srovnat,ale ten můj výčet je ještě strašně krátký.
Prostě je to tak,že do knihy se vejde hodně emocí,spisovatel se může vypsat a popsat jednotlivé situace,děj,myš­lenkové pochody,vykkreslit jednotlivé postavy,ale jen málo scénáristů a režisérů je schopných natočit film tak,aby atmosféra psaného příběhu byla cítit i ve filmu.

Pokud jsem četla knihu, tak se samozřejmě neubráním porovnání s tím, jak se podařilo filmařům ztvárnit její hlavní myšlenky. Někdy je lepší kniha, jindy se podle celkem nezáživného díla podaří „udělat“ skvělý film.
Člověk je už od přírody takový, že pokud má příležitost něco s něčím srovnávat, tak to jednoduše udělá. A takhle je to snad v pořádku.

protože je kniha lepší, záleží i na představivosti čtenáře. Ale třeba „Zelená míle“ je krásný film nebo „Motýlek“, nevyjímaje „Na západní frontě je klid“. Většinou jdu na film, který byl udělán podle knižní předlohy. Někdy jsem zklamán a někdy nadšen

Film je umelecký pohľad určitej malej skupiny ľudí na príbeh z knihy. Určité knižné prvky zvýrazní, určité potlačí.
Porovnávanie filmu s knižnou predlohou je vlastne dialóg vnímania príbehu čitateľom s umeleckým vnímaním protagonistov fil­mu.

jak řekl Arygnoc spousta filmů, které jsou natočeny podle skutečných událostí, tak nemají ani knižní předlohu a co jsem přečetla to se mi líbilo jak na filmovém plátně i v televizním zpracování..
Na západní frontě klid kniha – film se mi líbil, Motýlek – film byl moc hezký, všechny romány od A.Dumase – bezvadné s hercem J.Maraisem a další detektivní romány od A.Christie – taky se mi líbily..

Přesně jak píše Vlk z lesa – je to o fantazii čtenáře. Nemohu přesně soudit, zda je něco lepší nebo horší – je to čistě můj názor. Někdy skvělý herec „trumfne“ a „přehraje“ moji fantazii a to si pak lebedím. Když si přečtu knihu, odehraje se mi v mysli celý film. V castingu i lokacích mám jasno, dosadím si každý detail. Jenže pak přijde nějaký nýmand (třeba Spielberg nebo Scott) a natočí si to drze podle svého! 🙂 Jen proto, že mají tu možnost. A já se „musím“ dívat. Nebo by také šlo úplně přestat číst a lovit pouze mezi DVD. Ostatně to je již obvyklá praktika dnešní generace. Jenže já se tak snadno odradit nenechám. Číst tedy budu i nadále, ale filmy milovat stejně nepřestanu. Můžu pak skákat jak čert z krabice nebo být docela mile překvapena z toho, že se někdy povedou víc podle mé představy a jindy zase totálně odrazí fantazii jiného čtenáře. Nebo alespoň toho režiséra.
Já například miluji knihu Johna Steinbecka Na východ od ráje. Když jsem viděla film, nezachránil ho (podle mne) ani James Dean. Naproti tomu Obchodník s deštěm se mi hodně líbil ve filmovém zpracování.
Ale není to jen o filmu, tam se dá hodně opravdu popustit fantazie z udice i u diváka. Také to je o technických možnostech etc. Daleko větší masáž zažívám, když se na divadle s klasikou „rozjede“ nějaký nezávislý rejža.