Proč umírající ptáci vyhledávají z posledních sil lidi?

O tom nevím. Což mě ale mrzí, protože přírodu jinak vnímám velice.

Ale mám jiný příběh/zkušenost. U okna mívám 2× do roka hnízdo plné kosice i s kosáčaty. (; Často čumím z okna ven, tak si na mě holky zvykla. Když je vyvedla, jednoho mladýho caplo místní kotě. Mně to neuniklo, stará řvala jak na jehlách, znáš to, lítá okolo a „jakoby toká“. Tak jsem to kotě zahnal a od tý doby, když jsem na zahradě já, tak ta kosice si sbírá žížaly třeba půl metru ode mě, když se blíží kočky a jsem poblíž já, tak ani netrojčí, prostě z její strany pohoda, chce být kámoška, vím to, lépe než ona bych to neuměl dát najevo ani já. No a jednou mně přiletěla přímo před tvář, vznášela se na místě, strašně vyváděla (tokala mně do xichtu) a hádej co? No byla tam zase ta koťata a jedno z nich zas mělo kose! Pomohl jsem, logicky.

Takže teď víš, co udělá ptačí ženská v ohrožení, když jste ideálně kámoši. (;

PS. Nechci sýčkovat, ale bílý holuby vídám max. na pomnících a náhrob. kamenech.

Upravil/a: zjentek

Podle mě některé druhy ptáků proto, že je našinci neloví ze sportu natož k jídlu, částečně ztrácejí plachost. Kosákům v parku aby jeden vyhýbal, divoká kachna se přijde se svými mladými pochlubit až do sámošky atd.