Upřesním uvedené odpovědi.
Pastouška (stč. pastevci) obydli pro pastýře, pastuchu. Obydli bylo zařízené pro pro vrchnostenského pastýře a chovatele dobytka. Obecní pastýř měl svěřenou péči o dobytek.
Po zániku společné pastvy se obecní pastouška využívala pro bydlení obecních chudých (žebráků). Obecní pastoušky byly zpravidla přízemní roubené nebo zděné stavby, vnější úpravou a interiérem podobné příbytkům domkářů. Stály na návsi nebo na konci vesnice.
Střída – staročeský význam = třída, řád, takže pastoušky byly určeny pro nižší společenskou třídu. Proto pastouška = střída v přenesném významu.
Vlast. vědomosti z etymologie.
0 Nominace Nahlásit |
já bych řekla, že střída vznikla od střídmého života -život v pastouškách byl jednoduchý – střídmý
Pastouška byla z dnešního pohledu jakýmsi azylovým domem, kde nacházeli ti nejchudší a nejubožejší alespoň přístřeší. V 19. století lidé neznali starobní důchody, nemocenské pojištění ani jiné sociální dávky. Lidé na vsích, kteří se vyvazovali po roce 1848 z roboty, byli v takové finanční nouzi, že byli rádi, že udrželi svá hospodářství. Ani rakouské úřady nevycházeli obcím v této otázce nijak vstříc. A přece v našich obcích rok od roku přibývalo lidí, jež chudoba a stáří, nemoc a nemožnost výdělku, donutili uchýlit se pod ochranu obce. Každá obec se postarala podle svých možností. Buď poskytla postiženému útulek v pastoušce, nebo jej vyslala tzv. „po číslech“ na stravu i byt.
0 Nominace Nahlásit |
Překvapuje mne, kde se vzalo termín „střída“ pro pastoušku, když střída znamená měkkou část chleba. Vybavila se mi veršovánka z jedné pohádky, kde princezny mají za úkol upéct chléb a o výtvoru té jedné někdo (?) pozpěvuje :„je to bída, nízká střída, pod kůrou jak pod bání, kocourek se prohání…“.Termín pastouška se odvozuje od pastvy dobytka, kterou měl zpravidla obyvatel pastoušky na starosti. Projela jsem několik slovníků a nikde jsem spojení střída-pastouška nenašla.
0
před 4820 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek