Umím si představit člověka, který je v rámci úspor financí schopen vyměnit si sám olej v motoru u auťáku a nalít ho do trávy v popelnici na bioodpad (což máme cirka 4 l motor. oleje v bioodpadu, který jde k dalšímu zpracování, kde konečným produktem tohoto zpracování pak bývá kupř. bio zemina, kterou si následně ne příliš lacino zakoupíme k pěstování na zahrádkách). Když si to umím představit já, bude taková možnost bezpochyby reálně existovat. A tak se ptám, jak jsme proti takovýmto MOŽNOSTEM chráněni? Sám to vidím tak, že po sesypání obsahu sběrné nádoby do útrob svozového vozu je už nedohledatelné, komu případný nežádoucí/nebezpečný obsah patřil. Čili aby existovaly účinné kontroly, musel by je provádět zaměstnanec svozu tohoto odpadu ještě v „popelnici“. Anebo jiný zaměstnanec, pověřený takovou kontrolou. A jak to vidíte vy? Jak hluboce si dokážete představit „smetiště“? Dokážete si představit, co vše se kompostuje, následně v zemině prodá a jaké látky pak do sebe dostáváte spolu s výpěstky z této zeminy?
(Další z úžasných paradoxů chování člověka je bioodpad odevzdat a zeminu tudíž zakoupit.)
Zajímavá 0 před 1668 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Běžně domácnosti takto nikdo nekontroluje. Každá biozemina by měla mít jistý aresrt že je nezávadná. Provozy, které toto produkují sou namátkově kontrolovány a dělají se rozbory této půdy. Že se tam ale nic nedostane asi vyloučit nelze. Určitě se u kompostáren nedělají rozbory z každé dávky.
0 Nominace Nahlásit |