seminárka Smysl života: dotazník-názory veřejnosti. Mužete mi odpovědět třeba jen na jednu z těchto čtyř otázek ? díky:)

1. Kladla občas. Nejspíš ve vypjatých životních okamžicích – ba ne – po nich…
2. Aby byli oblíbení (autoři – politiky oblíbené nemám), musí to vidět stejně.
3. Ještě do toho nevidím. Ale žiju celkem v pohodě zatím v dimenzích, že se narodíme, nějak žijeme a pak umřeme. A že je to nejspíš to celé.
4. Vyplývá z toho, že se z těch myšlenek nehroutím, ač jsou celkem dotěrné někdy :) Život se musí brát s humorem, jinak bychom chcípli. Život je pěkný. (No dobře, umřít se, zatím, musí – no a co? :) )

Kilgore Trout kdysi napsal povídku, která byla dialogem mezi dvěma kvasinkami. Pojídaly cukr, dusily se ve vlastních výkalech a diskutovaly při tom o smyslu života. Vzhledem k jejich omezené inteligenci jim nikdy nepřišlo na mysl, že vlastně vyrábějí šampaňské…
Kdyby nějaký tvor (který nikdy nezemře, snad jen při nehodě) přišel na Zemi a viděl lidi žijící asi osmdesát let s vědomím, že přijde smrt – zdálo by se mu, že musí být nesmírně depresivní žít a vědět, že život je jen něco dočasného a velice krátkého. My lidé jsme ale nějakou „záhadou“ přišli na to, jak „být“ i přes tento „problém“ – smějeme se, vtipkujeme, žijeme.
Proto je podle mne zbytečné ptát se, má-li život smysl nebo ne. Má takový význam, jaký mu dáme.

1. ano a stále si ji kladu (asi tak jednou za měsíc vážně hodně, jinak sem tam jednou týdně)
2. Neznám jejich postoj
3. nevím, jak to vidíš ty, s tímto ti nepomůžu
4. nedokážu číst myšlenky

1. Ano . Neustále a nejsem z toho moudrý.
2. Spisovatel dr. Ludvík Souček, kterého unesli Ufoni a politik Gorbačov !
3. Že lidem chybí války a jednou musí dostat přes makovici, tak jak to bylo dříve běžné.
4. Žij tak aby jsi měl čisté svědomí.

Ano, často
Nevím, neřeší to, většinou
Radši nijak
Nic…