Na venkově se běžně používají, jenže tam už touhle dobou spí, aby
stihli ráno podojit.
Sena = 1. tráva neboli senoseč, otava – 2. seč. Částečně se ještě
udržuje v povědomí v křížovkách.
Z téže oblasti bych ti mohl opáčit protiotázkou, zda znáš významy jako
třeba loktuše nebo oborok?
(Reagovat můžeš v doplnění nebo diskuzi).
Doplňuji:
Sorry, zaslechl jsem řidší regionální tvar z příhraničí, zaběhlý je
údajně „oboroh“.
V diskuzi – viz odkazy na významy.
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Pro zahrádku,kterou sečeš každý týden,se tahle slova nepoužívají a proto jejich význam,jak říkají kolegové,zaniká.První seč-sena,byla zhruba v červnu,kdy tráva narostla až do metru výšky a mohla se na stojanech usušit.Pak přišlo zpravidla letní horko a již podstatně nižší tráva se sekala zhruba v srpnu.A pokud to počasí dovolilo,tak se někde sekaly koncem září i druhé otavy,aby jednak bylo dost sena na zimu a aby louka byla čistá bez stařiny,která pak brání jarnímu sečení.Ale třeba v horských polohách Šumavy se sekalo jen jednou,až to trochu narostlo.Jenže dnes už krávy,králíci a další zvířata doma nejsou a tak se louky nechávají /stejně jako pole/ bez ošetřování a sečou spíše z povinnosti jednou ročně za úplatek od státu,nebo se stávají pastvinami.Ale to už je mimo rámec těchto stránek.
0 Nominace Nahlásit |
Dr.Axl
oborok nevím co je,ani si nepamatuju,že bych kdy slovo slyšela,ale jestli se
nemýlím,tak loktuše je větší kus látky,něco jako obří šátek
z pytloviny a v něm se mohlo něco přenášet,myslím,že většinou asi
to seno…
0 Nominace Nahlásit |
Pro jmhad: První seč je SENO,druhá seč je OTAVA a pokud je příhodný
rok tomu,seče se ještě po třetí a to není otava,nýbrž DRUHÉ SENO!
Stojany se používaly spíše na dosoušení otavy nikoliv sena,protože už
nebývá takové teplo jako při senách a neuschne to v tak krátké době
jako seno.Seno většinou uschne na louce a hned se sklidí.
Jinak tyto výrazy se na vesnici dodnes běžně používají.Otavy ale bývají
poslední roky chudé.Chov králíků je dodnes běžný na vesnicích (my jich
máme 80ks)K tomu přibývají ovečky,koně a ty potřebují na zimu
seno,takže je potřeba nasušit.Většina ploch se stále seče.Družstva
často sklízí i zelené na senáž.Kdyby se louky nesekaly,nebylo by možné
přes ně přejít,protože by byla všude skoro dvoumetrová stařina.
0 Nominace Nahlásit |
Bohužel by mně ani nenapadlo že někdo nezná rozdíl mezi senem a 1. a 2. otavou.
Oborok neznám, ale zase znám obrok ( všeobecně jadrné krmivo pro
koně).
http://www.odpovedi.cz/otazky/z-ceho-se-sklada-krmivo-pro-kone-zvane-obrok
0 Nominace Nahlásit |
ad suwa, hezké, mohlas sloužit jako živoucí panáček v domečku
předpovídající deště :¨)
Pro ostatní – slíbené rozuzlení, viz odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seno#P.C5.99.C3.ADprava_sena
http://cs.wikipedia.org/wiki/Loktu%C5%A1e
http://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&search=sena&fulltext=1
Podávky – pro manipulaci se senem a slámou. V minulosti nejužívanější
druh vidlí. Bývají opatřeny tenčími ostrými hroty v menším počtu
(povětšinou tří až pěti).
Zvláštním druhem vidlí je nástroj zvaný kopáč, což je nástroj podobný
běžným vidlím resp. podávkám, který má hroty v polovině délky
zahnuté o 90 stupňů. Jedná se o kombinaci vidlí a motyky. Nástroj
slouží jednak k mechanickému posunu sena či slámy, dále také
k uvolňování slehlé či udusané slámy a sena apod.
Loktuš a oborok je předpokládám nářečí ze Slezska.
Loktuš by mělo znamenat plachta. Oborok nevím, ale pokud to má příbuznost
jako hlavní otázka, tak bych hádal šátek.
Svádí to však k překladu obrok pro koně, ale to počítám je chybné.
Oborok neznám. Znám ale obrok ( jadrné krmivo pro koně).
http://www.odpovedi.cz/otazky/z-ceho-se-sklada-krmivo-pro-kone-zvane-obrok
Oboroh je stavba ve které se na zimu usklaní seno. Je to jednoduchá
stavba – jeden až 4 kůly po kterých svisle vyjíždí a sjíždí
střecha. V létě se naplní, na seno spustí střecha která zamězí
promočení srážkami a jak se seno odebírá, střecha seno stlačuje
dolu.
Ještě ho někdy staví myslivci.
Jen něco k pousmání. Když jsem před lety bývala s dětmi od jara na chalupě, tak jako na potvoru když chtěli sušit seno a já měla pověšené prádlo, tak pokaždé pršelo. Nakonec se chodili dívat, jestli neperu, aby mohli na sena. O otavách to bylo stejné. Těm dřevěným konstrukcím na sušení sena tam říkali „rasochy“.