Stávkovalo se mezi lety 1948 – 1989?

Za socialismu neexistovalo právo na stávku.

Ano.
Ono stačilo jen „pohrozit“ a Ostraváci (horníci), měli vše.
Byli přednostně zásobováni i nedostatkovým zbožím. Zbožím s přechodnými výpadky.
Horníci, zejména v hlubině měli velkou sílu. Podporováni byli těmi povrchovými doly.
Za tu dřinu, měli slušné příjmy a tedy vysokou či vyšší koupěschopnost. ,Bylo třeba, aby byli v rámci možností spokojení.
Dalo by se říci, že jejich možné nespokojenosti se předcházelo.
Velmi podobně na tom byly podniky s těžkým průmyslem
Hlavně ty, jejichž výrobky šly na Západě na dračku (ocel, čerpadla, turbíny, produkty Škodovky (auta, lokomotivy, busy, trolejbusy, též na východní trhy a do Číny. Také křišťál, sklo, zrcadla, český granát, šicí stroje, porcelán).)
Dělníci/výroba, produkovali hodnoty do státní kasy (i valuty). Byli důležitou a tedy hybnou silou i možnou hrozbou.
Lopatu a práci dělníkům, těžko mohl někdo vzít (vše se plánovalo, i počty zaměstnanců).

Přelévala se rivalita mezi dělnickou třídou a inteligencí. Sociální postavení/příjmy, v různých časech nedosahovaly příliš vysokých rozdílů. Rozevřených nůžek.
Zejména mezi jejich „špičkami“.

NOUZE O POTRAVINY BYLA PO VÁLCE VŠUDE, V CELÉ EVROPĚ. V NĚMECKU VĚTŠÍ BÁDA 2–3 ROKY, NEŽ ZDE.
VYROSTLA JSEM V DOSTATKU. DO 30 LET , jsem žila téměř v POŘEPYCHU.
jedla jsem ZDRAVÉ ÚPTRAVINY, V BIO úrovni. Jídlo a potraviny stály „pakatel“, oproti dnešku (když porovnám příjmy x výdaje). Živobytí bylo levné, dostupné.
NRVÍM kd Vám co nakukal, z jakých, čích materiálů, čerpáte informace.
Svým způsobem jste mne opravdu velmi pobavil.
Lidská naivita, důvěřivost, někdy i omezenost, nedostatek informací, či jednostranných
a lidská hloupost, nezná mezí 😉

Upravil/a: da ny

Stávkovalo se skrytě mnoha způsoby a to bylo horší než veřejné stávkování

Štrajk, česky stávka, nebol v rokoch 1948 – 1989 výslovne zakázaný, ale viazala sa naňho podmienka, že štrajk musel byť organizovaný politickou stranou, alebo odbormi (nebola len KSČ, boli aj iné strany počtom členov minimálne, napríklad známy herec Marian Labuda bol členom práve takejto ministraničky), alebo odbormi a nie len spontánne, protestom, ako sa to stalo napríklad počas Pražskej jari 1968.
Neviem, kde ste žili, prípadne, či ste vôbec v tých časoch už boli na svete, ale nie je pravda, že boli „pro prostý lid k dispozici pouze paneláky“. Ajhľa, my ako príslušníci prostého lidu bývali v tehlovom dome. Uvedomte si, že paneláky prišli až po roku 1955. Najstarší panelák na území bývalého Československa stojí v centre Bratislavy na Kmeťovom námesti (neďaleko kostola Blumentál). Prechod na paneláky a výstavba panelákových sídlisk začala oveľa neskôr.
„nemohlo se cestovat do Thajska na Hawaj, Maledivy“ a kto by tam šiel za toľké „hriešne“ peniaze, nehovoriac o povinných vízach ČSR a hostiteľského štátu…
A záver vašej otázky ma rozosmial: krásná satelitní městečka a nepřeberné možnosti podnikání a žití v blahobytu Nie každý si to môže dovoliť (platí aj dnes).