Stýkat se se sousedy, nebo ne?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Bohužel je to dvojsečná zbraň. Mám i dost špatných zkušeností, takže jsem ve vztahu k sousedům zdrženlivější, i když jako singl občas potřebuju pomoc. Pokud ale narazím na dobré lidi, bližším vztahům se nebráním. V novém bydlišti jsem teprve dva roky, ale sousedy mám takové, že se jim vyhýbám na sto honů.

V zájmu dobrých sousedských vztahů je nanejvýše vhodné se stýkat, pokud jsou normální a stojí o to.

Pamatuji dobu mého dětství, kdy sousedky napekly koláče a navzájem se obdarovaly. V tísni si navzájem vypomohly a tátové chodili společně na pivo. Dnes už je to asi jiné… jak kde.V okolí jsou lidé uzavření a k vidění jsou většinou Ukrajinci, kteří bydlí v pronajatých bytech třeba po deseti lidech.

Upravil/a: quentos

Záleží, co si představíme za styk.

Já sousedím už víc jak třicet let blízké sousedy mám ráda za to, jací jsou. Co se sousedských vztahu týká. Drobná výpomoc a darování prášku do pečiva je samozřejmostí. Jako všude je problémem hluk, ale je mi jasné, že se posekat musí a nařezat dříví na zimu také. Ale po zkušenostech mým známých se domnívám, že dnes by se při koupi pozemku určeného k výstavbě domu mělo k této komoditě velmi přihlížet.Je to nesnadné, nikdy nevíte kdo se přistěhuje, kdo zemře. Ale pokud při bližším seznámení se sousedy pojmete podezření, rychle pryč.

Stýkat. I mimo svátek…

Stýkat, ale opatrně. Asi nejlépe by to charakterizovalo „Pozdaleka za dobře“, jak říká moje teta.

Vzhledem k tomu, že jste introverti a ne zrovna přátelští, tak bych vám doporučil počkat, až vám to někdo nabídne. Ve většině domů bydlí normální lidi, a když by zjistili, že zas tak úplně normální nejste, mohli by vás začít šikanovat. Proto se nesvěřujte s žádnými osobními věcmi sousedům. Doporučuji jen úsměv a dobrý den, popřípadě pár slůvek o počasí.

My se sousedům nevyhneme, ani kdybychom chtěli. Jedni bydlí na pozemku, který je zpoloviny náš a vztahy máme, řekněme, slušné, protože oni mají x důvodů si nás nenaštvat. (Je občas naštve můj tchán, ale to je jiná historka). Jejich vnoučata si hrají s našimi dětmi, ale že bychom pořádali nějaká párty, to ne.

Je pravda, že takovéty sousedské oslavy, setkávání na kus řeči, kafe, pivo a pod. se tady kdysi dělo a to ještě poměrně nedávno. Byly k tomu podmínky, protože tohle je taková zapadlá ulice – lipová álej, kolem dokola domky a uprostřed trávník, kam ještě před pár lety jeden za sousedů postavil altánek se stolem a lavičkami, aby se tam mohli scházet. Dokonce se tam pár let potom ještě pořádaly něčí oslavy, kam byli zváni všichni sousedé, ale postupně to upadlo. Někteří se ještě scházejí, ale už spíše na svých zahradách.
Já jsem „naplavenina“ a navíc holka z paneláku, takže osobně mi to moc nechybí, ale někteří zdejší si občas postesknou."

Vztahy se sousedy jsou hodně důležité,ale párty pořádat zrovna nemusíme,popovídáme si přes plot zahrady,nebo na chodníku a stačí.Děti se navštěvují na zahradách.
Ony totiž ty zahradní slavnosti mohou jiné sousedy dost rušit,někomu spí dítě,někdo chce spát taky apod. Stačí sekačky a rekonstrukce domu,to je dnes nekonečný seriál.

Mít dobré sousedy je k nezaplacení. Když se můžete se spolehnout, že vám otevřou byt pro opraváře, o dovolené zalijí kytky. Na druhé straně, mít za plotem IQ nula , také zážitek, přehlížet. Pokud to jde.

Proč ne,ale dnes už není co bývávalo. I pusa bolí od pozdravu.

Sousedum se nevyhnes ! Ty doby,kdy si lidi vzajemne pomahali,ty jsou davno pryc ! Pocitej s tim,ze kdyz Ty nekomu pomuzes,budou Te o pomoc zadat druzi. Sama si urcic,kdo je a kdo neni dobrej soused. Zaplat panbuh,jako samostatna jednotka mam v ulici vyborne sousedy,ale i ty,ktere bych nepozadal ani o hrnek vody,tech je minimum. 1 rodina. Tak,jak o sousedech smyslis Ty, takto muzou sousedi smyslet o Tobe,ci o me. Ale,dokud o me drbaj,vim,ze ziju !

Jak s kterými....­.........

Akceptoval bych povahu lidí, zkusil bych, zda jsou komunikabilní, vstřícní, nebo se z nějakého důvodu straní lidí v místě bydliště. Což nutně neznamená, že nemají přátele (venku). Osobně jsem pro to, aby se lidé zdravili, udržovali kontakty a ctili soukromí. Je fajn, pokud sousedé dělají grilpárty, ale nesmí to zajít do jakési komunity, která prorůstá do soukromí nájemníků. Lidé nejsou stejní. A my nemáme schopnost vidět do jejich hlav. Proto nesoudím nikoho podle toho, jestli je družný a kolektivní, nebo se uzavírá do svého bytu a nekomunikuje, jen je-li to nezbytně nutné a stručně. Každý má své osobní důvody, ale v každém případě je fajn soukromí i příjemné prostředí, kde sousedé jsou spíše „kámoši“ a občasní společníci, kteří zajdou na šnaps k sousedovi, než když vládne nepřátelská a závistiplná a nenávistná atmosfréra v domě. Rovněž je špatně, pokud část „komunity“ se kriticky zaměří proti jedné osobě a zesměšňují ho. Třeba proto, že je starý a straní se lidí. Nikdo neví proč se straní a staří budeme jednou všichni. Co mu spíš pomoci? Člověk a lidé si tvoří sami svůj život příjemný, nebo nepříjemný. Stejně jako na pracovišti, kde může vládnout denodenní teror a pomluvy a intriky, nebo kamarádská a příjemná atmosféra, pro kterou se občas člověk do práce i těší. Je to na lidech samotných, jestli chtějí sklízet příjemné prostředí všude kolem sebe, nebo naopak.