Tolerují ve školách děti s Aspergerovým syndromem?

Vlastní zkušenost nemám. Podle zdroje jsou s diagnózou školy seznámeny. Záleží ale na škole, složením a ochotě pedagogů.
Více ve zdroji

Zdroj: www.aspergeruv­syndrom.cz/sluz­by/vzdelavani

na nezvládateľné chovanie niekoľko storočí dobre fungovalo pár faciek, telesné tresty.

to iba posledných pár desaťročí všetci majú nejaký syndróm, pričom sa jedná iba o spratkov so špatnou výchovou.
neexistuje nezvládnuteľné chovanie dieťaťa, existuje iba rodič či pedagóg obmedzený zákonom, že ho nesmie efektívnymi formami zvládnuť.

ale to sa vypomstí.
Doplňuji:
aby bolo jasné, reagoval som na > nebo je neustále budou trestat důtkami aj. za jejich „nezvladatelné” chování<.

pár faciek vo výchove platilo vždy, proste, ak decko nerozumie slovnému vysvetleniu, reflexívne po pár fackách (telesnom treste) pochopí, že toto teda nie.

je jedno, o aký syndróm sa jedná, a to včítane hyperaktivity (čím všetkým dnes chudinky detičky netrpia), platí, že metóda trestu a odmeny je najefektívnejšia (a nie iba vo výchove).

čo sa týka akéhokoľvek duševného postihnutia, tieto deti do normálnej školy nepatria, potrebujú špeciálny prístup špeciálnych pedagógov.
ale to neznamená, že i u nich nezvládateľné chovanie sa nedá regulovať vyššie zmienenou metódou odmena/trest.

moderný spôsob výchovy detí už prináša prvé výsledky – najmladšia generácia je bez úcty k čomukoľvek (nie iba morálke či duchovným hodnotám, ale ani k materiálnym veciam).

v poslednej dobe (horizont 20–30 rokov) sa akosi často stretávame s ľuďmi, ktorí sú proste nie normálni (od dyslektikov cez hyperaktivitu a kadejaké autizmy) – ako je možné, že zrazu sa títo jedinci objavili v takom množstve?
ak budú ďalej predávať svoje gény, za chvíľu sa stane normou neschopnosť čítať, písať, rátať, sústrediť sa a ktovie čo ešte a ľudia toho schopní (čítať, písať, rátať, chápajúci pravidlá morálky, čo sa smie a čo nie, …) budú považovaní za duševne chorých.

proste degenerujeme.
dobre nám tak, staráme sa nie o tých, ktorí sú schopní, ale o neschopných.
a práve to bolo na metóde trest/odmena to dobré – selekcia.
Neschopní sa prispôsobiť (rozumej pochopiť pravidlá) dopadli buď ako zločinci na popravisku, v menej hodnotených prácach, obecní blázni, často i neškodní podivíni a pod. A schopným pomohlo tých pár faciek pochopiť.

nech žije deevolúcia.

Upravil/a: arygnoc

Člověk postižený AS ale není nevychovaný spratek,nýbrž
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/As­perger%C5%AFv_syn­drom
Vysvětlení AS po odborné stránce: jedná se o poruchu autistického spektra, vyznačující se narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Stejná triáda postižení se projevuje i při dětském autismu a atypickém autismu. Při Aspergerově syndromu je však hloubka postižení zpravidla mírnější než při ostatních poruchách autistického spektra.
Vysvětlení AS po odborné stránce: jedná se o poruchu autistického spektra, vyznačující se narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Stejná triáda postižení se projevuje i při dětském autismu a atypickém autismu. Při Aspergerově syndromu je však hloubka postižení zpravidla mírnější než při ostatních poruchách autistického spektra.

Myslím, že zkušení pedagogové, mají-li k tomu podmínky, děti s AS, samozřejmě do určité míry hloubky jeho projevu, akceptují. Horší je to se spolužáky. Třídu zpravidla ovládají samozřejmí extroverti a ti se často k uzavřeným lidem chovají agresivně. Právě na toto chování, dle mého názoru, by se měl použít výchovný prostředek, který ve své odpovědi zmiňuje kolega Arygnoc. Chovají se totiž stejně jakoby ze srandy šťouchali medvěda klackem. Medvěd nemá mimiku, což neznamená, že do něho lze šťouchat. V určitou chvíli se medvěd ožene tlapou a „šťouchač“ se pak diví, že má přereženou sanici. No považte, jen tak, z ničeho nic… Vzhledem ke své extrovertnosti, ukecanosti a „přirozené“ dětské sympatičnosti pak často agresor strhne hloupé dospělé na svou stranu.