Uvítali byste regionální rádio, které by pouštělo mobilní příspěvky od lidí oproti vykonstruovaným komentářlm ve studiu?

Plus – Publicistika, komentáře, věda a technika – Český rozhlas, to byla jediná fungující frequence v hokně ve sklepě. Radili tam jak v Austrálii naložili s uprchlíkama, nebo vojenská hrozba při prvních svob. volbách v Barmě, nebo čtený názor v teple studia a bez písniček. Aby tam šla normální stanice, elektrikářský protahovací drát jako anténu jsem natáhl do sklepního okénka. Na regionální stanici moderátorka vsunula mobilní zvuk získaný z fejsbůku: Do tramvaje nastoupil muž, chtěl, jak to někde bývá, u řidiče, v tomto případku u řidičky zakoupit jízdenku. Měl ale 200 korun. Ona neměla drobné, prostě to dopadlo tak, že ho stírala, vyhazovala, vypadněte nebo zavolám policajty. A ten říkal; vidíte to? Možná měl něco v sobě, peníze ale měl, a ona asi v sobě taky měla. Někdo to nahrál mobilem a sdílel.
Tak to byla reportáž psaná ulicí, nikým nemoderovaná, nesestříhaná, nebyly to volby v Barmě a bylo to, a mělo by to být o tom, poslechnout něco ze života, co se nám může přihodit. Když už kecání, tak od lidí. Ne přesně definované řádky redakce selektované výstupní kontrolou, určené zainteresovaným posluchačům, s ambicí rádia nutně vzdělávat pracující obecenstvo, s nejvyšším rádiovým vysílacím výkonem.

To je blbost. Když budu chtít, tak vyrobím nahrávku, kde se hádá papež s prostitutkou.

To, že se někdo pohádal s tramvajačkou v tramvaji je přece ale ukázková podružnost. Ano, je to ze života, každý se přece občas s někým pohádá, a proto netuším, proč by se o tom mělo mluvit v rádiu. Možná v bulvárním, tam jsou také hlavním tématem podružnosti – ač především o celebritách.

A víš jistě, že ta nahrávka byla autentická? Natočit a pak setříhat se dá skoro všechno.