Už jste někdy někoho sledovali?

jednou jsem sledovala mamku, bylo to v době, kdy se rodiče strašně hádali a hrozil rozvod a ona se v deset večer oblíkla, že se jde projít. Mohlo mi být tak šestnáct. Bála jsem se, aby mě tam nenechala s otcem, tak jsem šla za ní.

Když zkontrolovala otce, že je tam kde říkal že jde, tak se otočila zpátky, tak jsem se rozběhla zpátky a když přišla domů, dělala jsem že spím. Dodnes to neví, že jsem ji sledovala.

Takhle ani ne, ale jako dítě jsem si ráda hrála na detektiva a i sledovala náhodné lidi.

Zrovna včera, když jsem hrál CS: GO. Ten terorista si myslel, že utekl. Nečekal, že se na něj pověsim a půjdu za ním tak dlouho. Překvapil jsem ho zezadu, dostal dávku do hlavy. (To asi neni odpověd, jakou si očekával, že?)

Ne nesledovala. Nějak jsem vždy dospěla k závěru, že když chce někdo někde být, má tam být, patří tam. A kdyby někde být nechtěl, žádné sledování na tom nic nezmění.

ach jo,priznam se,ja ano.kamaradka chtela sledovat sveho pritele,tak jsme ho sledovali její bilou felicií.jelikoz byla nervozni a kurak,byly jsme zavrene a schovane v aute,obe skrčené do kuličky a ona si zapálila.myslela jsem,ze umru.na oplatku jsem chtela sledovat sveho pritele,tak jsme opet jeli felicií,sledovačka byla dlouhá,nudná,sle­dovaneho jsme ztratili,byly jsme z toho akorat unavene,frustro­vane,a obe jsme si rekli........NIK­DY VÍCE!

Ja sledovala vzdycky nejaky chlapy co se mi libili tak treba nejakyho na balkone nebo jednoho zednika jak se ve sklepe prevlikal;)