Už si vás někdy s někým spletli?

Zrovna nedávno se mi stalo, že ke mně v obchodě přišla holčička a ukazovala mi fešné plavky. Jak jsem se na ní podívala, nejspíš zjistila, že nejsem ta, koho hledá. Koukla jsem se po obchodě a kousek ode mě stála bruneta oděna ve velmi podobném oblečení, jako jsem měla já… to je asi tak všechno, co se mi kdy stalo. Ale že by si mě vyloženě někdo s někým spletl a mluvil se mnou jako s cizí osobou a po celou dobu rozhovoru by si neuvědomil, že nejsem ta osoba… to ne.

Určitě bych toho človíčka varovala a nenechala bych ho v tom, pane bože :D. Možná by mě ani nenapadlo si hrát na někoho jiného.

Jéje.Jednou u nás na vesnici jedna paní lufťačka z Prahy mi říká"Pane Rösner,vy máte divadelní prázdniny? A já na to: kdepak,já jdu do kravína! 😁

jo jo, ale já jim říkám, že jí nejsem vůbec ale vůbec podobná možná, když sem byla mladší s Julí Roberts :)
http://www.csfd­.cz/tvurce/4-julia-roberts/
Doplňuji:
pardón s Juliíí :D))

Upravil/a: briketka10

Jednou,to už je hodně dávno,když mne bylo asi tak 25,tak jsem jel v tramvaji a přiznávám se,byl jsem opilý jak zákon káže.Do vozu nastoupila mladá maminka s holčičkou,která se na mne se zájmem dívala a smála se.Po chvilce holčička na mne začala ukazovat a neustále říkala ,,táta,táta''­.Mamince to bylo nepříjemné a začala na holčičku zvyšovat hlas,že to přeci není žádný táta.:-D
Potom dostala holčička na zadek a maminka s plakající holčičkou vystoupily.:-)

vobčas jo, ale dycky je zklamu – teda spíš voni sebe, voni na to obyčejně totiž přijdou po chvíli sami ;{)>

Ne. Asi jsem tak jedinečná nebo …?

Mě si lidé pletou s mou sestrou a naopak.
Až to člověka rozčiluje. Jít po městě a zdravit lidi, které vlastně neznám :)

Spletli si mě s o několik let starší neurčitou dámou, to se počítá?

No já nevím, jestli se to počítá, poněvaďž jsem tomu trochu pomohla.....

Na gymplu jsem byla ve třídě s jednou holkou, která měla stejné příjmení jako já, takže ze začátku chvilku trvalo, než si náš učitelé dostatečně zapamatovali, a tak se občas stávalo, že mojí známku si do k sobě do notesu zapsali k ní a její zase ke mně. A jednou při zkoušení učitelka vyvolala moji jmenovkyni a vzhledem k tomu, že jsem věděla, že to ona neumí a já byla naučená, tak jsem k tabuli vystartovala místo ní. No třída koulela očima......ale dopadlo to dobře. Dostala za dva :o)

Mne si často s někým pletou. A i mne se občas stane, že si někoho spletu s někým, kdo je někomu hodně podobný.
Občas mám pocit, že každý člověk má několik dvojníků a já je v různých městech a na různých místech „potkávám“. Prostě v neznámém vidím známého.

jednou si mě jedna učitelka spletla s někým chytrým… a podruhé jedno holčina s někým pěkným a milým…

Asi před deseti lety jeden myslivec s nějakou lovnou zvěří.
Měl blbou mušku a tak dostal vynadáno, že byl zelenější než jeho kamizola.
Pro mne ale platí poučení – nechodit do lesa v neděli mezi 8 – 10 dopolední hodinou. Někteří myslivci už (a nebo ještě) sedí na posedu.

Ne. Mě si splést nejde.:-)

No když si mě někdo z někým splete tam to nevadí ba naopak velice mě to potěší že někdo vypadá skoro jako já.