V čem bylo za socialismu lépe?

To je složitá věc a bylo by to na dlouhý rozbor. Ale bez dlouhého přemýšlení mě napadá třeba to, že existovala pracovní povinnost. Neváleli se nikde proto bezdomovci a příživnictví bylo trestné. Dnes si někteří příživníci říkají lobbisté. Pro výrobky existovaly normy (např. v potravinách, výrobek který se vyrobil v jednom místě republiky, byl stejný na jiném místě), Spotřební zboží vydrželo několik let, ne jako dnes a pod.

Můj děda měl díky komančům třeba jistotu, že bude pěkně v teple v kotelně, místo aby dřel na poli, zahradě, na statku nebo v lese. My jsme se mohli z baráku na polosamotě přestěhovat do útulného malého bytu ve městě. Moji rodiče měli jistotu, že nevystudují.

Druhá větev rodiny měla jistotu zachování tradic. Praděda zemřel v nacistickém lágru, děda otročil u pétépáků a v komunistickém lá­gru.

Jo, jistoty byly. Ale jsem vděčný za současnou nejistotu.

Dpoňuji: A s tím, jak šel stát ekonomicky od deseti k pěti, dnes bychom byli na úrovni KLDR.

Upravil/a: aevul

Nemusels v obchodě přemýšlet co koupit. Potřebovals toaleťák? S trochou štěstí Ti nějaký prodali. Nemusel sis namáhat hlavu, který z 20 druhů bude ten pravý pro Tvou … (Přinejhorším Ti prodali Rudé Právo)
Chtěls auto? Opět žádné přemýšlení. Zapsal ses do pořadníku a za půl roku až 5 let jsi dostal to auto, které jim do mototechny přišlo. Nemusels vybírat z 10 značek, od každé z 10 typů a pak si ještě vybírat doplňky a barvu.
Chtěls práci? Nějakou jsi dostal. Co na tom, že mimo Tvůj obor. (OK, tady ve většině případů Tě alespoň rámcově v oboru nechali, pokud jsi měl vzdělání, ale to rozhodování na kterou školu jít také mnoho lidí řešit „nemuselo“)

Lidé měli spoustu jistot, ale také dost málo možností svůj život změnit podle svého. Za spoustou věcí na které lidé nyní nadávají ale nemůže systém ale zase lidé. Často slýchám jakej je tu i na ulicích bordel, neudržovaná prostranství na vesnicích apod. Jaký rozdíl je třeba vidět pokud člověk přejede hranice do Rakouska. Ale tohle je o lidech. V Rakousku každý kousek země někomu patří (stejně jako u nás). Ale v Rakousku si té země váží a lidé tam cítí osobní zodpovědnost za to, jak ten jejich kousek vypadá.

Bylo bezpečno. Ty tzv. životní jistoty byly vykoupeny tím, že občan musel sklapnout a poslouchat. Stát rozhodoval za něj v mnoha věcech. Dnes musí také sklapnout, ale žádné jistoty za to nedostane. Dřív mohl občan remcat aspoň doma: dnes díky šmírovací technologii není v bezpečí ani doma.

Vlastně odpovím na něco jiného, v čem byla lepší doba. To se socialismem těsně nesouvisí. Jen předesílám, že pokud měl socialismus nějaké výhody, nevýhod bylo víc. Hlavně potíž se svobodou, represe, nevhodné prostředí pro pokrok. Jenže nyní a zvláště nyní v zostřené době válečného stavu, kdy jde všechno maskování stranou, se ukazuje, jak to s tou svobodou aj. je i v tzv. demokracii.

Hlavně pro vesnici byla dřív v lecčems lepší doba. Jednak zemědělství nebylo tak mechanizované a spousta lidí měla zaměstnání přímo doma. Také snad v každé vesnici byla prodejna potravin. A když přesto bylo potřeba někam dojíždět, tak autobusová a vlaková spojení byla nesrovnatelně kvalitnější než dnes. Život byl takový klidnější, spjatější a přírodou a s bohatšími mezilidskými vztahy.
Pár hlášek:
>Všeobecně rozšířené přísloví za socialismu bylo: „Kdo nekrade denně aspoň hodinu, okrádá sebe a svou rodinu.“
>Vieš aký je rozdiel medzi socializmom a dnešným kapitalizmom na Slovensku?
Za socializmu sa kradla z fabriky solvina a dnes sa kradne celá fabrika. Aneb: Za socialismu kradlo hodně lidí, ale málo. Za kapitalismu krade málo lidí, ale hodně.
>Víte, jaký je rozdíl mezi současným zřízením a tím, co tu bylo před rokem 1989? Tenkrát to brali politici vážně a lidi si z nich dělali srandu. Teď to berou lidi vážně a srandu si dělají politici.
>Antická vize: Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.
>Otázka na rádio Jerevan: „Je pravda, že socialismus představuje zlatý věk?”
Odpověď: „V principu ano, ale není všechno zlato, co se třpytí.”
>Proč čerti nechtějí pouštět komunisty do pekla? Bojí se, že tam začnou budovat ráj.
>Komunismus se bál, že budeme něco chtít – kapitalismus se snaží, abychom chtěli všechno. Pavel Kosorin
>Co je to komunismus? Vítězství krásné myšlenky nad zdravým rozumem.

Upravil/a: EKSOT123

Já jsem opravdu sáhodlouze přemýšlel, jak na to co nejpregnantněji odpovědět. Ano, protože jako neexistuje černobílý svět, neexistuje černobílý régime a neexistuje černobílá společnost.

Výsledkem je až banální odpověď: společnost ČSSR v 70. a 80. letech byla lepší v jedné věci, z které se odvíjelo všecko ostatní (v positivním i negativním – nic není černobílé): ve stabilitě, stálosti a předvídatelnosti.

1. ČSSR byla integrální stát. Bylo tu to státní náboženství – marxismus leninismus, v tom státním kultu byl každý, více či méně, vzděláván a (téměř) každý věděl, co se od něj, tak jako rámcově, očekává. A většina lidí se – prostě a jednoduše – přizpůsobila.
2. Ekonomika ČSSR byla méně výkonná, za to robustnější, a tedy stabilnější. Ona ekonomika ČSSR byla, ryze z tržního hlediska, hodně 🤪. Ale tím, že byla, z velké části, centrálně plánována a stála na průmyslu (zejména těžkém, arciť i to se postupem času měnilo), byla stabilní a předvídatelná. Ano, nehrozil strmý růst, ale ani nehrozil strmý pád, nějaká krise, v dnešním slova smyslu, byla zcela nemyslitelná. Stát, tak nějak ale celkově racionálně (reálně, jak lze vůbec racionalitu od státu žádat!), přerozděloval to, co ta ekonomika vydělala: tam dotoval mouku a chleba, tam veřejnou dopravu, tam výstavbu paneláků. A, ano, tam „upravil cenu“ u flašky lahve z Kčs 100.00 na Kčs 135.00 (nebo tak něco a podobně). Samozřejmě, na někoho to mohlo tvrdě dolehnout, takže subjektivně to, dozajista i právem, může někdo vnímat úplně odlišně, ale v souhrnu to tak bylo.
3. Investovalo se do bydlení. Bytová otázka byla problém i za bolševika. Velký problém! A přístup byl taky „úchvatný“, prostě se to vybydlí, zbourá a postaví nové. 🤪🤦‍♀️🙃 Ano, byl. Ale podívejte se kolem sebe, kolik společného bydlení pochází z období státu Království a země na Radě říšské zastoupené, kolik z Republiky Československé (včetně Protektorátu, tj. 1918 – 1959), a kolik z ČSSR. Ukázaná platí, jako! 😎 Jo, a k tomu taký bonus, taký komplet to byl: bylo to za „pánbů zaplať“, státní byt stál, včetně inkasa a všeho, pod Kčs 200.00 měsíčně, to je, jak dneska cca Kč 2,000.00 – Kč 6,000.00. Za to dneska nemáte ani to inkaso, ne tak nájem, popelnicu, a co já vím, co ještě.
4. Stát aktivně vytvářel politiku zaměstnanosti. No, podívejte se dneska do ULDR, nebo Vévodství Osoblažského (nebo tak něco a podobně). To už jsou rozvojové země, Uganda hadra, jako. Přitom by stačilo tak málo: stát má (nebo může mít – stačí chtít), skrze ouřady práce & registraci 🤪, tak jako celkově přehled o ne/kvalifikaci 🤪. Pro stát, tak, není, např. vhodnou daňovou politikou, nalákat takové firmy, co jim, na tu jejich produkci, ti 🤪 budou bohatě stačit (zase když 🤪, tak je to levná pracovní síla, že jo). A pak už stačí „málo“: donutit je do té práce nastoupit. Což není problém – seberou se jim dávky, posílí se policie, problém vyřešen, harmonie obnovena. No ano, „málo“: je to nepopulární a je doba populistická! 🤦‍♀️😅 Pozor, ani za ČSSR nebyla pracovní povinnost, ta byla naposledy někdy po WWII, jak se „budovalo“. Ne, ne, jenom bylo potřeba dokázat, čím se – ten či onen – soudruh živí. A když si soudruh nenašel sám práci do jednoho měsíce, tak mu jí MNV musel přidělit. A přidělil! Jasně, bylo s tím spojeno 100+1 problému: „svačinky“ v hospodě s pívem a rumem, že, šichta od 6:00 AM do 2:30 PM, a v 11:00 AM už byli soudruzi „na svačince“ namrdaní, jak carský officír, nebo 60 zaměstnanců v hotelu, kde jich reálně bylo potřeba 20. Ano, ale já mám tu „smůlu“, že znám statistiky. Když uvážím, jak málo máme my, tak jako celkově, v průměru, dneska těch „práce se štítících živlů“, a kolik peněz se do toho vráží, tak ty reálné problémy reálného socialismu, v tomto směru, které jsem vypsal, byly za „pět padesát“, jako. Ale ono to nebylo jenom tohle, bylo to, třeba, taky to, že na každou šichtu jel autobus a / nebo vlak, a že dělnické jízdenky stály taky „pět padesát“, byly hodně levné.
5. Reálná vymahatelnost práva byla vyšší. A to u nás byla, třeba, objektivně nižší, než v DDR! Ono co stát deklaroval, to také vymohl. Ne, nebavím se o šmelině, šedé ekonomice, ta je v každé době (a k reálnému socialismu, poněkud, patřila – fakani chtěli jiné kalhoty, než The Rifel z DRUTĚVY, ne?), ale třeba o právu vlastnit a pokojně užívat majetek. Takové nějaké divoké exekuce, nebo mobiliárky, to za Husáka prostě nebylo. Nebo „zásady ľudodemogratického spolunažívania“, jak by řekl major Haluška Terazky. Sousedské vztahy, na to byl systém sakra háklivý! Žádné „tuc – tuc – tuc – tuc“ v 1:00 AM, a tak podobně. Jistě, ono to mělo, opět, 100+1 nevýhod a jedince to mohlo pěkně semlít, ale fungovalo to.

No a z toho pak vyplývá všecko. Větší porodnost (ve srovnání se západem té doby, ne s dneškem, ano?), i když ta taky pak klesala, menší delinkvence, méně vězňů na počet obyvatel, méně alkoholiků, méně smaženek (taky piko moc, ještě, nebylo, že), jedno s druhým.

Ano, ta doba byla egalističtější, protože drtivá většina lidí vydělávala Kčs 1,000.00 – Kčs 5,000.00 (ke konci víc, ale tak jako v sumě). Předlužit se nešlo. Nesplácet nešlo. Byla to, svým způsobem, dlouhodobě neudržitelná umělina, to ano, ale není řečeno, že to bylo neměnné. Nebylo.

Nicméně, to bylo. Ten systém skončil a nějak by skončil tak jako tak, prostě s rozpadem tzv. východního bloku. Srovnávat to s dneškem nejde, opravdu by dnešní „ČSSR“ vypadala úplně jinak, než v roce 1983, dejme tomu.

Od táty od kolegů v práci vím toto.

1. Bylo placené volno pro zaměstnance, kteří byli skautskými vedoucími. Když byla sezóna a věnovali se skautům, tak to měli zaplacené. Měli ale jiný název. Byli to pionýři.
2. Zaměstnanci měli mzdu podle stupně dosaženého vzdělání. Pokud byl někdo dělník a měl maturitu, tak měl relativně slušný výdělek.
3. Starší zaměstnanci se tolik nemuseli bát, že je nikdo nezaměstná kvůli jejich pokročilému věku.
4. Komunisté se dobře starali o parky.

Pivo pry stalo 1,70Kcs!! Je to vubec mozny??