Roubení je dřevěná konstrukce sestávající z trámů pokládaných na sebe ve vodorovném směru. Jedná se o jednu z nejstarších technologií dřevěných stavebních konstrukcí, která je preferovaná i v moderní výstavbě. Mezi její přednosti patří poměrně slušná tepelná izolace,z toho vyplývající energetická nenáročnost stavby, nebo ekologičnost. Mezi nevýhody se dá v porovnání se zděnými konstrukcemi zařadit poměrně nízká trvanlivost a vyšší náklady na výstavbu. Stavba, vystavěná touto technikou se nazývá roubená, (lidově roubenka), nebo srub.
Srub je dřevěná stavba vybudovaná z vodorovně kladených, v rozích pomocí dlabů překřížených trámů. Sruby byly budovány o oblastech s větším množstvím především jehličnatých lesů, například ve východní a střední Evropě, ve Skandinávii atp. V oblastech s menším množstvím dřeva se ujala úspornější hrázděná konstrukce.
Ve střední Evropě byla v období středověku roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve městech, na hradech atp. Později byla užívána především v lidové architektuře, ne však výhradně. Roubený je například ještě Kostel svatého Jiří v Loučné hoře z let 1778–80. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré tepelně–izolační vlastnosti. rychlý průběh výstavby. Nevýhodou nebezpečí rozsáhlých ničivých požárů.
Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území habsburského soustátí Marie Terezie. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu 19. století. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení.
Mimo Evropu byly hojně stavěny především v Severní Americe v 19. století.
Z výše napsaného je patrné, že rozdíl není, může být jen v provedení konkrétní firmy, která tyto „staronové“ technologie používá. Případně lze říci že Kanadský srub je z jehličnanů a má původ v Kanadě 😁
0 Nominace Nahlásit |
SRUBY
Úvodem:
Proč stavět z klád?
Známé mylné představy:
Nejčastější otázky:
Závěrem:
Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných, nebo polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru. Trámy bývají z jehličnatého (nejčastěji smrkového) dřeva. V případě historických staveb se na spodní trám použilo dubové dřevo, neboť je oproti smrkovému dřevu pevnější a odolnější vůči povětrnostním podmínkám. Na suchu vydrží až 700 let a ve vodě je jeho životnost prakticky neomezená. V současné době je tato problematika řešena vhodnou ochranou dřeva, jako nátěry a impregnacemi. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země. Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na rybinu, neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového /rybinového/ plátu /čepu/ zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit stabilitu konstrukce. Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, ze se dřevo řadí mezi ortotropní materiály, tzn. ze klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří topeniště a komín
0
před 5600 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Na výrobu srubu se používají vzrostlé dospělé stromy na sklonku
vegetačního života. Životnost dobře udržovaného srubu je více než
100 let. Dřevo je tak šetrně využito pro mnoho příštích generací.
Komfort života v dobře postaveném srubu je srovnatelný s ostatními
způsoby bydlení 21.století.
Dřevo a jeho vůně blahodárně působí na psychiku člověka, dodává mu
energii a pomáhá zapomenout na každodenní stres. Dřevo dýchá a
přirozeným způsobem reguluje vlhkost v domě a v každém ročním období
udržuje příjemné klima. Dřevo pohlcuje pachy a škodlivé látky.
Bydlení ve srubu má svou nenapodobitelnou atmosféru.
Z hlediska energetické náročnosti výstavby patří srubový dům
k nejméně náročným stavbám. Jeho rychlá výroba totiž nezatěžuje
životní prostředí.
Dřevo jakožto přírodní materiál poskytuje výjimečné izolační
vlastnosti.
Srub není náročný na údržbu. Na celém světě stojí nespočet staveb,
které i bez jakéhokoli ošetření přežily mnoho generací svých
stavitelů.
Zdroj: www.kanadskesruby.cz
0
před 5599 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
roubenka je z rovných prknen, srub z kulatiny a u nás skoro nejsou
0
před 5588 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek