V čem se liší hiragana a katakana?

K odpovědi přepíšu část vysvětl. textu z Učebnice japonštiny (Ivan Krouský, SPN, 1982, 14–291–82):

Japonština se píše znaky a dvěma abecedami, hiraganou a katakanou. Znaky se v podstatě píší podstatná jména a slovesné a adjektivní základy, hiraganou se píší slovesné a adjektivní koncovky, partikule, ale i celá slova, katakanou se přepisují cizí slova, převzatá do japonštiny, a cizí jména, někdy má katakana funkci odlišující jako česká kurzíva. Hiragana i katakana jsou abecedy slabičné /kromě samohlásek a souhlásky n jsou to všechno slabiky/, kterým se souhrnně říká kana… (str. 4)

Hiragana /a stejně tak katakana/ má tzv. řady /řadu a, ka, sa, ta, na, ha, ma, ja, ra, wa/, v nichž se kombinují samohlásky /a, i, u, e, o/. V řadě ka vzniknou tedy slabiky ka, ki, ku, ke, ko, v řadě na vzniknou slabiky na, ni, nu, ne, no, atd. V tomto pořadí jsou řazeny japonské abecední slovníky… (str. 5)

Katakana je abeceda analogická hiraganě, platí pro ni tatáž pravopisná pravidla jako pro hiraganu /nigori, složené slabiky/. Katakanou se přepisují cizí slova, převzatá do japonštiny, a cizí jména, která se přepisují foneticky… (str.26)

(nigori- vytváří z neznělých slabik slabiky znělé)

(pro odlišení čtení japonských znaků (v učebnici) je např. katakanou sinojaponské čtení psáno katakanou., japonské čtení hiraganou…)