Věříte na vánoční zázrak?

Na uvedený příklad, by bylo smutné čekat na Vánoce.
Jinak, ano,
na vánoční zázrak věřím a každý rok to vyjde 😉

Netuším, jakou ty máš představu o „smrtelně nemocném“
/co to jako je…). Protože, pokud je někdo smrtelně nemocný,
tak je jen otázka času, kdy přijde ten konec.
Jestli v to počítáš rakovinu, onko onemocnění, tak jsi neznalý a naivní j…
To už se na ni musí přijít „pozdě“, s metastázemi. I tam, mají někteří
celkem dost času (u některých typů, to jde rychle a zázraky se nekonají).
Konečně člověk sám si může hodně pomoci, od nemoci.
Jsou tady nebezpečné, jiné choroby.
Některé nejsou smrtelné, jsou nevyléčitelné a dokáží, velmi ztrpčit život.

TY se starej o své zdraví a o sebe, ne o jiné.
Přestaň řešit „nesmrtelnost chrousta“ (české rčení snad znáš…) 😉

Nevím jak by ten zázrak probíhal pokud by potěšil.Řekl bych: thanks Christus.

Je to nesmysl. Zázraky jsou jen v pohádkách.

Upravil/a: elkon

Na zázrak/y ano, na vánoční ne. Vánoce jsou jen svátek, a to ještě smyšlený a převážně komerční. Přestože ten duchovní význam není špatný (rodinný, přátelský, pokojný, lidi pospolu) > přestože se to s realitou většinou rozchází… nepřátelství, spěch, stres, obavy, rozmrzelost, půjčky, sebevraždy (na Vánoce/Nový rok nebo až je to na jaře dožene). Tento pozitivní a idelizovaný duch Vánoc platí jen častečně (někde, u některých nebo v některých ohledech – spolu s vánočními tradicemi).
Spousta ostatních svátků oslavuje události, narození, světce apod., které alespoň jsou víceméně podloženější a odůvodněné (protože se v toho data opravdu udály, tak nebo onak).
Křesťanský svátek je převzatý a účelově zakrývá původní polyteistické slavnosti (a ty jsou zbaveny toho, co je dělalo dobrými). Ježíš se narodil spíše na jaře. To je mj. i v Bibli nebo i těch nejstarších historických spisech o Ježíšovi.

Zázrak, jakož i nadpřirozeno pak mají rozličné definice a chápání. Thaumaturgie nebo theurgie a mystika byly a jsou dost běžné, jako mj. léčitelství, šamanství, občasné jasnovidectví, které by se z pohledu tradičních věd popsalo jako „nadpřirozené“. Cokoli existuje je však přirozené, i když to působí nadpřirozeně nebo mimo racionální chápání (a běžné zkušenosti).
Zázraky* jsou. Na to však netřeba Vánoc a ani to s nimi vůbec nijak nesouvisí.

• Zázrak je navíc i z vědeckého hlediska tak nějak uznáván jako jev, který je velmi nepravděpodobný, nulový, téměř vyloučený, ale přesto k němu dojde – proto je to „zázrak“, protože k tomu došlo i navzdory neskutečně velké nepravděpodobnosti.

Výhra v loterii taky může být považována za zázrak.
Vyhnutí se neštěstí na poslední chvílli, taky může být subjektivním zázrakem (když někdo nesthine třeba bus, letadlo, aj. která má pak tragickou nehodu).

Upravil/a: Disraeli

To, že se smrtelně nemocný člověk vyléčí, bych neviděl přímo jako zázrak. Za zázrak bych považoval, kdyby naši politici začali skutečně pracovat pro svůj národ, který je velice dobře živí. Ale myslím si, že tohle nám nehrozí.

Na zázraky nevěřím. Na zázraky věří lidé, kteří se nespokojili se „suchou vědeckou realitou“ a doufají, že v těžkých situacích je něco zázračně zachrání. Ne, obvykle člověk sám je pánem svého osudu. Náhody se dějí, ale nenazýval bych to zázraky…

A o Budulínkovi, bude? A Tarzan a jeho družka, to je prý taky dobrá kniha! 😂

Vánoce jsou svátek, který původně slaví narození někoho, kdo se na 99% nikdy nenarodil, a to jenom proto, protože jedna ze švihlých křesťanských sekt se hodila římskému státnímu eráru, zrovna do noty. Jesu ben Joseph na 99% nikdy nežil, celý příběh jeho žití, jak je popsán v kanonických evangeliích, má všecky znaky kultu, je obrazný, zjevně nereálný, smyšlený, irracionální.

Přesah vánoc je, spíš, o komerci, duchovní rozměr se téměř vytrácí – zůstává v pár rodinách, a za zdmi kostelů.

Zázrak je domněnka. Většina zázraků se ukázala jako racionálně vysvětlitelných. Tím nelze objektivně říct: „zázrak neexistuje“. Stejně tak ale nelze prokazatelně říct: „zázrak existuje“. Zázrak je, tedy, stejně dobře možný, jako nemožný (v absolutní rovině), v reálné rovině neexistuje.

Je bláhové zabývat se domněnkami. Nedělám to, život je na to příliš krátký.