Dejme tomu, že hovoří děda pamatující život na statku. Přitom
sedlákem nebyl, ale pouze podkonim, a vymněňoval podestýlku kravám. Dožil
se věku, kdy se ho ve stáří ujmuli děti bydlící ve městě v paneláku a
tam jim povídal o tom, jak se žilo. Přitom mu scházel náhled na reálný
život kolem, protože k němu se jiné starosti nedostaly. Poté třeba jeho
syn nebo vnuk sepsal jeho dědovo vyprávění, no a uvedl to jako pravdivé
z té doby, ačkoliv šlo o něco jiného.
Doplňuji:
A když byl na pastvě nebo v maštali, tak se dozvídal kusé informace od
kolemjdoucích. Tyto pak prodával jako pravdivé.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 3657 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Je to často jako s pověstí. V ní je jen něco pravdivé, např. místo, událost, doba, příběh atd. Věrohodnost vyprávění pamětníků záleží na jeho vypravěčských schopnostech, zdravotním stavu, osudu. Také na tom, na které straně břehu stáli, zda byli sami postiženi různými represemi nebo znají z doslechu atd.
Ve vztahu k přítomností existuje nejen oficiální výklad události, ale i obecný. Minulost se běžně přehodnocuje a uvádí se víc pohledů tak, jak vyhovuje třeba vládnoucím. Jindy, zda je či není přínosem jen pro národ, nebo pro celý svět.
Ale pokud žijí pamětníci událostí, těžko se dají dějiny překrucovat, je možnost srovnávat a oponovat, jde přece o „kolektivní“ paměť.
Až pamětníci opustí tento svět, interpretace událostí se upravují, překrucují ať už jde o snahu vše vylepšit či zhorišit z jakýchkoliv důvodů. Tak jste uvedl ve své otázce.
Je pravda, že historická paměť vychází ze sociálního prostředí, kulturního, politického i materiálního kontextu.
Bohužel, historie se dá oklamat, nikoliv zfalšovat, jak je možné zjistit z vyprávění pamětníků.
Tušíme jakou budoucnost nám přinese naše současnost?
0 Nominace Nahlásit |
Rozprávanie mnohých dokáže zmeniť pohľad na dejiny a tým aj ich
pokračovanie
Preto mnohí majú zapchané ústa. Preto mnohí majú oslepený zrak. …
nebojte sa to bolo v temných časoch dávnej minulosti…Tí šíkovnejší
opisujú zakázany pohľad na minulosť ako príbeh z dávnej minulosti,
cudzích krajov, či sci fi.
0 Nominace Nahlásit |
Dějiny to nezmění, může to jen měnit pohled na život v té době… a ten může být vždycky subjektivní. Co člověk, to vlastní „realita“.
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na subjektivním pocitu/potřebách/ ambicích vyprávějícího
jedince s ohledem na sociální vrstvu, z které pochází.
Úhel pohledu historiků, s ohledem na jejich politické sympatie či
angažovanost…
Výklad dějinných událostí závisí též na počtu žijících
pamětníků. s ohledem na jejich politické smýšlení.
V každé době byly, jsou a budou dějiny někým „upravovány“ k obrazu
doby a potřeb vládnoucího režimu ;)
0 Nominace Nahlásit |
A když někdo napíše dneska příběh odehrávající se v době před 200 nebo i 400 lety, tak jak víme, zda je to pravdivé. Když váš dědeček uměl vypravovat a někdo to dobře napsal, tak nezáleží na tom, zda je to pravda nebo ne.
0 Nominace Nahlásit |
zaujímavá informácia. doteraz som si myslela že Leif Erikson pristál na pobreží Ameriky skôr než Turci(?). veď tam bol už v roku 1001 násho letopočtu
Když to řekl politik, tak je to pravda: 20. listopadu 2014 10:01 |
Lidovky.cz
ANKARA – Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal pokyn vzdělávacím
institucím v zemi, aby při výuce zdůrazňovaly přínos islámu světové
vědě a umění, a to včetně údajného objevení Ameriky muslimskými
námořníky.
Erdogan při úterní návštěvě náboženské školy v metropoli Ankaře prohlásil, že nestrpí, aby islámská civilizace byla považována za méněcennou ve srovnání s jinými civilizacemi, uvedl na svých internetových stránkách turecký deník Hürriyet.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |