Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris.Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.
V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce
1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas
zavedlo Švédsko od 14. dubna 1916 do 30. září téhož roku, ale
v dalších letech v něm už nepokračovalo. Dále pak v Německu a
v Rakousko-Uhersku, jehož součástí tehdy byly i české země, platil mezi
30. dubnem a 1. říjnem 1916. Tento letní čas se v obou říších
uplatňoval až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a
letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a
1. říjnem 1916.
Dne 19. března 1918 byla v USA zákonem zavedena časová pásma (tehdy již
používaná na železnici), se kterými bylo zavedeno i používání letního
času (počínaje 31. březnem) po zbytek 1. světové války. Letní čas
platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární (lidé tehdy
vstávali i chodili spát dříve), že tento zákon byl poté zrušen.
V Rusku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917, v některých obdobích
ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě, nebo dokonce
i o tři hodiny dopředu. Těžko tedy říct, jestli to byl čas letní, nebo
spíše upravený. Po několikaleté přestávce byl v SSSR znovu čas změněn
v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jakoby
letní čas platil po celý rok. (Ostatně stejnou věc v současnosti
praktikují Francie a Španělsko, které by zeměpisně patřily do stejného
časového pásma jako Velká Británie.) Za 2. světové války v letech
1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní
posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči
časovému pásmu. V únoru 2011 schválil prezident Dmitrij Medveděv
zrušení standardního času a zavedení letního času celoročně. Naposledy
se v Rusku posune čas 27. března 2011 o hodinu dopředu a už se nevrátí
zpět.
Letní čas byl znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé
světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava)
fungoval nepřetržitě (!) od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále
pak v letních měsících let 1943–1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince
1946 – 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas
posunut o jednu hodinu dozadu – tento opačný posun je zřejmě světovým
unikátem. Příslušné vládní nařízení bylo vydáno 27. listopadu, tedy
čtyři dny před změnou.
Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po
několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl
poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední
zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší –
trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po
větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé
Evropské unii, takže se přizpůsobilo i Česko.
0 Nominace Nahlásit |
za komunistů,je to kvůli úspory energie,ale neboj,už dlouho to
nebude..komanči jedni vynalézaví:-)
Doplňuji:
..nejsem si teď jistej,ale něco mi říká že to okoukali v bývalé
NDR..Rusko bylo asi zaneprázdněno okupací nějakou jejich.-ú
Upravil/a: picnimok
0 Nominace Nahlásit |
Předpokládám, že někdy ve 20. stol., ale je to fakt na nic, lidi jsou z toho celý vyplesklý a je to trochu nepřirozený, posouvat si hodiny jak chceme. V lecjakejch zemích to už zrušili…
0 Nominace Nahlásit |
V Rusku to zrušili. Tam jim na nějaké hodině tam nebo sem nesejde. Tam budou mí zítra už včera.
Dagry-však dostali co proto..NDR je víš kde..Sovětský svaz ,tak ten je už mimo nás..bude líp..musíme doufat
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |